Prezident jmenuje novou vládu

Mimo jiné to znamená, že se naplní odhad Petra Nečase. Ten, v momentu kdy zahájil koaliční vyjednávání, prohlásil, že se vládní tým zformuje do dvou měsíců. Tato lhůta nijak nevybočuje z řady. Většinou se sestavování nové vlády počítalo spíše na týdny než na měsíce. Výjimkou bylo dění po volbách v roce 2006, kdy Mirek Topolánek uspěl až na druhý pokus. Nejprve složil jednobarevný menšinový kabinet. Ten byl jmenován na začátku září. Ve sněmovně podle očekávání nezískal důvěru. Tu dolní parlamentní komora s pomocí tzv. přeběhlíků udělila až koaliční vládě složené z občanských demokratů, lidovců a zelených. Stalo se tak v únoru roku 2007. Přitom sněmovní volby, které skončily patem, se uskutečnily v červnu 2006. Znamená to, že Česká republika čekala na řádnou vládu zhruba dlouhých sedm měsíců.

Tentokrát je zřejmé, že Nečasův kabinet ve sněmovně uspěje, protože se může opírat o pohodlnou většinu 118 mandátů. Kdo usedne na konkrétní ministerská křesla, to se definitivně potvrdí až příští týden v úterý. Do té doby nelze teoreticky vyloučit přesuny. O nich se dokonce před pár dny spekulovalo. Konkrétně v souvislosti s osobou místopředsedy ODS Pavla Drobila. Ten se veřejně nechal slyšet, že resortu majícímu na starost životní prostředí příliš nerozumí a že by raději řídil jiné ministerstvo. Tato slova okamžitě vyvolala dohady o tom, že by mohlo dojít k přesunům, při kterých by Drobil zamířil do křesla ministra obrany, Alexander Vondra by se posunul na zemědělství a Ivan Fuksa by odtud přešel na životní prostředí.

Teoreticky by to možné bylo. Šlo by o změny křesel, která připadají ODS. Proto by koaliční partneři proti tomu nemuseli mít výhrady. Tím spíš, že by se přesouvali lidé, kteří do Nečasovy vlády byli navrženi a jejichž nominaci představitelé TOP 09 a Věcí veřejných přijali. Podle očekávání však podobné spekulace poměrně rázně ukončil nový premiér Petr Nečas. Pokud by nejrůznější škatulata připustil, vyslal by tím signál o tom, že nemá situaci úplně pod kontrolou. Navíc by riskoval, že se objeví další změny a že se mu koaliční vláda rozpadne pod rukama dříve než bude jmenována.

Z pohledu občanských demokratů není úplně podstatné, kdo jaké ministerské křeslo obsadil, ale to, že se většinou jedná o resorty, které nejsou klíčové. V kabinetu, který hodlá zkrotit veřejné finance a provést celou řadu reforem, by měly mít hlavní slovo ministerstva financí, práce a sociálních věcí, zdravotnictví, případně školství. V čele ani jednoho z nich není reprezentant ODS.

Přesto Petr Nečas tvrdí, že dělení resortů není nejpodstatnější. Důležité podle něj je, aby vláda fungovala jako tým a byla schopna prosazovat zásadní změny. Nahlédne-li člověk do programů ODS a TOP 09, nemuselo by hledání společné řeči představovat nepřekonatelný problém. Horší už bude dosažení shody s Věcmi veřejnými. Ty před volbami v kampani nabízely často nesplnitelné sliby. Část z nich musely obětovat při koaličním vyjednávání. Až se v následujících měsících objeví průzkumy volebních preferencí a pokud se v nich Věci veřejné propadnou, mohou postupně svoji účast na reformách přehodnotit.

Zjednodušeně řečeno, na papíře a verbálně lze fungovat jako tým a provádět změny, v praxi je to však nepoměrně složitější. Proto až 13. července bude prezident republiky Václav Klaus jmenovat novou vládu, nemusí se mu splnit přání, aby byla poslední, kterou při takovéto příležitosti přivítá na Hradě. I když vzhledem k tomu, že prezidentské volby by měly být v roce 2013 a sněmovní až v roce 2014, je to teoreticky možné.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.