Prezident Bush většinu Američanů zatím nepřesvědčil

Bushovi poradci tvrdí, že takový projev měl prezident přednést už dávno. Nejpozději letos v létě, kdy se začalo veřejné mínění ve Spojených státech obracet proti němu. Tehdy například matka jednoho amerického vojáka, který v Iráku položil život, měsíc protestovala před Bushovým rančem v Texasu. Americká média jí věnovala velkou pozornost, ale prezident na to nereagoval, což Bushovi poradci dodatečně hodnotí jako chybu - jakoby náhle ztrácel kontakt s obyčejnými lidmi.

Pak přišel hurikán Katrína, na nějž prezident Bush také reagoval se zpožděním, což dále hodně Američanů popudilo a dnes visí ve vzduchu různá záhadná obvinění, týkající se zpravodajské služby CIA, která prezident dosud jednoznačně nevyvrátil. Nejde jen o údajné mučení zadržovaných osob, které jsou podezřelé z terorismu - to prezident Bush rozhodně popřel, když řekl, že Spojené státy samozřejmě dodržují všechny mezinárodní konvence týkající se vězňů - ale také o nedávné podezření, že CIA zřídila kdesi ve světě tajné věznice, v nichž vyslýchá islámské militanty. Tyto informace se před časem objevily v amerických novinách, ale vláda prezidenta Bushe je dosud nedementovala.

Britský ministr zahraničí Jack Straw poslal tento týden jménem EU oficiální dopis do Washingtonu, v němž požaduje vysvětlení, jak to bylo s přelety amerických letadel, v nichž údajně CIA převážela vězně, přes některé evropské země. Toto vysvětlení formálně požadují představitelé EU, protože různé organizace obhajující lidská práva, jako je Human Rights Watch, tvrdí, že zde docházelo k porušování práv vězňů. A předpokládá se, že odpovědi na tyto otázky zaberou hodně času americké ministryni zahraničí Condoleeze Riceové, až přiletí příští týden na návštěvu do Evropy.

I americký prezident Bush se rozhodl v příštích dnech a týdnech věnovat více pozornosti válce v Iráku a má přednést ještě několik projevů k té věci. Nicméně je jasné, že zatímco ještě před několika měsíci jeho politiku většina Američanů podporovala, podíl jeho stoupenců už výrazně poklesl.

Podle spolehlivého průzkumu veřejného mínění, který pro televizi CNN vypracoval Galupův ústav, si dnes 54 procent Američanů myslí, že Bush vedl válku v Iráku špatně a jen 44 procent jeho vedení války schvaluje. Podobně vypadá statistika "pro a proti" v odpovědi na otázku, zda má prezident Bush plán, který povede k vítězství: 55 procent Američanů už nevěří tomu, že Spojené státy v Iráku zvítězí a jen 41 procent lidí na otázku odpovědělo kladně.

Zatím ale většina Američanů nepožaduje okamžité stažení vojsk. Asi dvě třetiny lidí si myslí, že americká vojska by se neměla z Iráku stáhnout hned, ale až po dosažení určitých cílů. Prakticky stejný počet lidí se přitom domnívá, že Iráčané sami nedokáží znemožnit teroristům působení na svém území a jen třetina Američanů dnes věří tomu, že je možné zabránit tomu, aby se z Iráku stala základna teroristů.

Z hlediska dlouhodobého výhledu se však nadále polovina Američanů kloní k názoru, který zastává prezident Bush, že totiž válka v Iráku přispěje k bezpečnosti Spojených států. A na dvě stejné poloviny je americká veřejnost rozdělena i v otázce, zda nyní v Iráku může vzniknout demokratická vláda, která nebude svržena po odchodu intervenčních vojsk.

Ještě před rokem nebo před dvěma sdílelo ovšem prezidentovy optimistické představy mnohem více jeho spoluobčanů. Všeobecné rozčarování z války v Iráku se teď pochopitelně snaží využít opoziční demokraté a v Kongresu probíhala v minulých týdnech dosti bouřlivá a emotivní debata mezi vládou a opozicí, i když se zdá, že ani demokraté nemají jasný návod na řešení.

Levicový americký tisk teď přirovnává Bushe k prezidentu Johnsonovi, který nedokázal v 60. letech zvítězit ve válce ve Vietnamu. A senátor Edward Kennedy, který je jedním z mála členů Senátu ještě z té doby, k tomu řekl: "stejně jako tehdy prezident věří, že dosáhne vítězství, aniž by změnil chybný kurs".