Prezident Bush plánuje přechod Iráku k demokracii

Skoro každý den přicházejí z Iráku zprávy o nových pumových útocích, kterými vzbouřenci nestále narušují klid v zemi. Zaměřují se hlavně na nově vznikající bezpečnostní složky a tak se většinou jedná o sebevražedné výbuchy poblíž policejních stanic anebo hromadné vraždy nových rekrutů k policii anebo do armády. Těžko asi někdo spočítá, kolik lidí už takhle přišlo o život nebo bylo poraněno, jen ve čtvrtek prý zabily útoky během 12ti hodin na 40 lidí.

Američtí oficiální činitelé přesto popírají, že by se jim tamní situace nějak vymkla z rukou. Ministr obrany Donald Rumsfeld odbyl kritiky války v Iráku během včerejšího zasedání senátního výboru pro armádní síly, když prohlásil - cituji - "Kdokoli říká, že jsme tuto válku prohráli anebo že ji prohráváme, se mýlí. Není to tak."

Ministr Rumsfeld ale také rozhodně odmítl stanovit jakékoli datum odsunu amerických vojsk. To by podle jeho názoru jenom oživilo řádění teroristů, kteří, jak podotkl, nemají podporu většiny iráckých obyvatel.

A podobný postoj jako Rumsfeld zaujal i vice-prezident Dick Cheney v rozhovoru pro televizi CNN. Podle něj prožívá povstání v Iráku "poslední křeče", i když je to konflikt "intenzivní", protože teroristé chápou, že nastolení demokracie v zemi, jestliže se podaří, bude znamenat jejich velkou porážku.

Vrchní velitel spojenckých vojsk v Iráku, generál John Abizaid, ale přiznal, že povstalecké síly jsou dnes přibližně stějně silné jako před půl rokem a ze zahraničí prý jejich další bojovníci stále přicházejí. Potvrdil také, že irácká armáda by nebyla schopna proti povstalcům bojovat bez pomoci Američanů, takže je jasné, že tam američtí vojáci zůstanou ještě asi hodně dlouho.

Jak dnes napsal komentátor listu NYT David Brooks, Amerika se nachází v momentě, kdy nemůže konec války v Iráku předvídat: vítězství není blízko a každý by nejraději z mizerné přítomnosti odešel. Přesto by se ale většina Američanů asi s porážkou nesmířila a navíc, kdyby teď američtí vojáci z Iráku opravdu odešli, znamenalo by to, že by tuto zemi jednoduše ovládli teroristé, což by pak mělo jistě katastrofální následky na celém Blízkém Východě.

Irácký premiér Džáfarí před setkáním s americkým prezidentem Bushem tvrdil, že bezpečnostní situace v jeho zemi se pomalu ale jistě zlepšuje: oproti tomu, jak časté byly pumové útoky povstalců ještě před několika měsíci, je tam prý nyní mnohem větší klid. Kvalitativní zlepšení se podle něj projevuje tím, že obyčejní lidé, kteří se dříve báli večer vyjít na ulici, se už dnes tolik nebojí.

Povstalci působí jen v určitých, územně omezených oblastech a nemají už k dispozici žádné takové centrum, jakým bylo ještě před nedávném město Falúdža. Irácký premiér Džáfarí sám vyjádřil přání, aby Američané z jeho země odešli co nejdříve - jakmile to bude možné. "Přítomnost cizích vojsk v naší zemi představuje slabost - ukazuje, že nedokážeme sami kontrolovat bezpečnostní situaci," řekl Džáfarí v rozhovoru pro deník Washington Post a dodal, že jediným východiskem je další výcvik a lepší bojeschopnost i vybavenost irácké armády. Teprve vyšší efektivnost vlastních sil podle něj umožní stažení amerických vojsk.

Americký prezident George Bush ale bude nejspíš muset v příštích týdnech vynakládat značné úsilí, aby o této skutečnosti přesvědčil i většinu svých spoluobčanů. Na veřejné mínění ve Spojených státech totiž nyní těžce doléhá fakt, že za uplynulé dva roky, od začátku války, padlo v Iráku více než 17 set Američanů. A to není málo i na tak velkou zemi jako jsou Spojené státy.