Přeprogramované buňky
Normální tkáňové buňky se dají přeprogramovat natolik, že získají vlastnosti embryonálních kmenových buněk.
Biologové z University of California pěstovali v buněčné kultuře myší fibroblasty - buňky, které se nacházejí v pojivových tkáních a pokožce. K nim přidali čtyři druhy molekul transkripčních faktorů, které se navazují na určitá místa v DNA a ovlivňují aktivitu přítomných genů. Přesným "vyladěním" druhu a koncentrace transkripčních faktorů dokázali fibroblasty přetvořit na pluripotentní buňky - které se vlivem vnějších podmínek mohou změnit v jakýkoli typ buněk lidského těla. Testování získaných buněk ukázalo, že jsou totožné s lidskými embryonálními buňkami.
A jaký je praktický přínos experimentu? Možnost přeprogramování znamená, že máme prakticky neomezený zdroj embryonálních kmenových buněk, které se dají použít k "výrobě" potřebných typů buněk - například neuronů pro osoby trpící Parkinsonovou chorobou nebo buněk slinivky produkujících inzulín pro diabetiky. Navíc by tato metoda mohla časem nahradit takzvané terapeutické klonování (somatic cell nuclear transfer), které řada lidí pokládá za eticky sporné.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
