Přepis dat v DNA
V současné elektronice běžně využíváme mnohonásobně přepisovatelé paměti. Vědcům ze Stanfordské univerzity se podobně opakovaně povedlo měnit informace zapsané do kódu DNA uvnitř živých buněk.
Aby toho vědci dosáhli, naučili se pomocí přirozených enzymů, nalezených v jistém druhu bakterií, prostorově přeskupovat určité sekvence kódu DNA tam a zpět podle momentální potřeby. Takové různé orientaci pak mohli přiřadit odpovídající logickou nulu či jedničku.
Vědcům se navíc povedlo tento jev zviditelnit i na makroskopické úrovni pomocí paprsků ultrafialového záření. Pod jejich působením totiž DNA s odlišně orientovanou sekvencí světélkují buď červeně, nebo zeleně. Orientace příslušné sekvence DNA zůstala zachována i po rozdělení buňky.
Díky těmto vlastnostem vědci byli schopni např. spočítat, kolikrát se určité buňky za jistou dobu rozdělily, to by umožnilo mj. odhalit rakovinotvorné buňky. Také to dává lékařům možnost vybrat přesně ty buňky, které je třeba z důvodu rakovinného bujení “vypnout”.
Výzkumníci doufají, že budou metodu ukládání informace přímo do DNA uvnitř živých buněk využívat v oblasti studia a léčby rakoviny, nahlédnou do stárnutí organismu či dokonce do vývoje životního prostředí. Pokud by na této bázi někdy vznikla počítačová paměť, šlo by o paměť trvalou. Pro udržení informace by nepotřebovala žádnou energii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
