Překvapivý postup Javiera Solany může ohrozit palestinsko izraelská jednání

Stejná logika napovídala, že posun k umírněnosti na palestinské straně by tentokrát, právě díky mezinárodním společenstvím předložené cestovní mapě dohodnutých kroků a bezpečnostních záruk, zbavil izraelské jestřáby posledních výmluv a důvodů k neústupnosti. Obávám se však, že návštěva a jednání Javiera Solany se vší onou nadějí udělaly rázný konec. Síla cestovní mapy byla postavena na společném postupu kvarteta - tedy EU, USA, OSN a Ruska - a na jasné distanci od terorismu, a tedy i od Jásira Arafata. Solana na svojí cestě porušil obě zásady a přidal ještě třetí, ještě horší.

Nejenom, že svoji strategii s nikým nekonzultoval. Nejenom, že se natruc sešel s Jásirem Arafatem, takže se s ním odmítli setkat všichni izraelští představitelé. Javier Solana šel ještě dál. Ve chvíli nejdelikátnější, kdy izraelský premiér Ariel Šaron má příští týden jednat ve Washingtonu o námitkách izraelské vlády k cestovní mapě, a kdy Washington dal poprvé jasně najevo, že neuvažuje o tom, že by k nějakým odchylkám mohlo dojít, Javier Solana v Saudské Arábii, v Sýrii, v Libanonu a u Jásira Arafata hledal a našel podporu pro návrh na svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN. To by mělo přijmout cestovní mapu jako svoji vlastní - a tady nezměnitelnou - rezoluci. Solana počítá s tím, že Spojené státy a Velká Británie, se jako spoluautoři cestovní mapy dostanou do situace, kdy nebudou moci hlasovat proti. Rada bezpečnosti potom převezme iniciativu a začne do Izraele a na okupovaná území vysílat inspekční a monitorovací týmy.

Váha Spojených států, které, podle Javiera Solany, tak ponížily Evropskou unii v Iráku, se sníží. OSN a EU nastoupí na jejich místo. Připomíná to nezměrnou naivitu a aroganci dnes už zapomenutého zvláštního představitele generálního tajemníka OSN v bývalé Jugoslávii na počátku devadesátých let Jasuši Akašiho. I ten svoji nezměrnou aktivitou především blokoval možnosti jednání o příměří v Bosně, a ve chvílích, kdy bylo nutné vyvíjet tlak, znova a znova vyjednával s válečnými zločinci. V konečném součtu jeho iniciativy válku a její utrpení jenom prodlužovaly. Solana, který kdysi Akašiho sám velmi tvrdě kritizoval, jako by se na Blízkém východě skutečně spletl o deset let. Jásir Arafat byl od té doby opakovaně usvědčen z přímé podpory teroristických skupin a útoků na civilní obyvatelstvo. Podpořit dnes Arafata znamená oslabit novou palestinskou vládu, kterou se Arafat cítí ohrožen. Už v pátek z ní odstoupil poměrně umírněný Sáib Irikát, který vedl řadu jednání s izraelskou stranou.

Cestovní mapa předpokládala, že obě strany budou pod jednotným tlakem kvarteta souhlasit s uspořádáním dvou kol mezinárodní konference o řešení blízkovýchodní krize. První kolo mělo proběhnout už v příštích šesti měsících, konečná konference na začátku příštího roku. Tak na to teď, díky Solanově nepromyšlené iniciativě, může celé mezinárodní společenství zapomenout. Solana dal Arielu Šaronovi, který nikdy OSN a EU nevěřil, perfektní důvod proč celou cestovní mapu shodit ze stolu. A myslet si, že míru na Blízkém východě se dá dosáhnout tím, že vyloučím Spojené státy a přidám se na jednu stranu sporu, znamená v situaci, kdy nejsem ochoten ani schopen použít vojenskou sílu jediné. Řečeno s klasikem, je to horší než zločin. Je to hloupost.