Předseda Akademie věd: Chtít od výzkumných center, aby se druhý rok zaplatila, a třetí vydělávala, je naivní
Čeští vědci si stěžují, že mají málo peněz na výzkum a vývoj, a mladí vědci odcházejí do světa, protože naše politiky věda víceméně nezajímá. Jsou výtky českých vědců oprávněné?
„Slogan peníze až na prvním místě bohužel v řadě vědeckých disciplín platí,“ uvedl v pořadu Pro a proti předseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš.
Podle něj veškeré přírodní obory a technické vědy závisí na financích a přístrojovém vybavení. „Dnes nemůžete být konkurenceschopný jen s dobrou myšlenkou: ta je prvotní, ale musí být podložena aparaturním vybavením.“
„Nakonec i humanitní a sociální vědy potřebují kvalifikované databáze, jejichž získávání, udržování a online přístup k nim je také velmi nákladný. Věda se bez peněz dnes dělat nedá,“ konstatoval akademik.
Je třeba se poučit v zahraničí, kde lépe chápou souvislost mezi investicí do vědy a její vratností.
Drahoš: „Francouzská vláda investovala do velkého synchrotronu v městečku Grenoble, v oblasti začaly vznikat průmyslové clustery, zlepšila se kvalita univerzit a dnes je město jedním ze špičkových světových center výzkumu. Trvalo to ale 25 let. Chtít od výzkumných center, aby se druhý rok zaplatila, a třetí rok už produkovala nějakou obří nadhodnotu, je naivní. Bez základního výzkumu se neobejdeme.“
Předseda KDU-ČSL a místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek vidí i další souvislosti, které investice do české vědy brzdí.
Bělobrádek: „Problém je v tom, že my děláme základní výzkum, který je velmi kvalitní, ale nakonec vítězí borci v dresech jiných zemí, protože využijí naše poznatky a neužijeme je my. Selhává tedy schopnost a možnost aplikace našich výsledků do praxe a jejich komercionalizace.“
Kritiku opozice, že na vědu jde z letošního rozpočtu méně peněz, politik odmítá. „Celková částka je skutečně nižší, je to ale proto, že skončily evropské programy, které vědu kofinancovaly. Samotná částka ze státního rozpočtu na vědu je naopak vyšší než v minulých letech.“
Především je třeba celou agendu sjednotit a strukturovat rozdělování rozpočtových prostředků vyhrazených na vědu, vysvětlil Bělobrádek. „Je potřeba určitá centralizace nebo centrální autorita, jak doporučil i mezinárodní audit české vědy, který před lety proběhl.“
Kromě toho je nutné působit i na ty politiky, pro které není věda prioritou. „My musíme některé kolegy ve vládě přesvědčit, že peníze, které se dávají do vědy a výzkumu nejsou peníze spotřební, ale investiční.“
„Rozhodně bych ale nepropadal panice v tom smyslu, že všechno je špatně a všechny peníze na vědu se promrhaly,“ vyzval místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka