Předek všech placentálních savců
Vědci sestavili nový vývojový strom placentálních savců. Vyplývá z něj, že placentálové se začali diverzifikovat do dnešních linií teprve poté, co vymřeli dinosauři.
Mezi placentály, kteří rodí vyspělá živá mláďata, patří naprostá většina dnešních savců včetně hlodavců, letounů, kytovců či primátů. Mapování jejich evoluční historie se věnoval šestiletý projekt, jehož výsledky vědci právě oznámili. Kombinací údajů, které se týkají anatomie a chování zvířat s genomickými daty dospěli k závěru , že moderní linie jako jsou hlodavci a primáti neexistovaly už v době dinosaurů, jak se často předpokládá. Vznikly ze společného předka všech placentálních savců teprve poté, co před 65 miliony let vyhynulo asi 70 % všech druhů včetně dinosaurů.
Vědci také zrekonstruovali podobu onoho společného předka, který se objevil záhy po velkém vymírání. Byl to chlupatý hmyzožravec s dlouhým ocáskem, který žil ve větvích stromů. Vážil něco mezi 6 a 245 gramy a rodil holá a slepá mláďata. V čelistech měl tři páry stoliček a jeho mozek se vyznačoval množstvím záhybů.
Zdroj: ScienceDaily, Science
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
