Přečtený genom krávy

Krávou, jejíž dědičnou informaci vědci z 90 % přečetli písmenko po písmenku, je Dominette, která patří k červenobílému herefordskému plemeni. Čtení jejího genomu trvalo třem stovkám vědců celých pět let. Genom tura je velký - obsahuje 22 tisíc genů a 3 miliard párů bází, což znamená, že je stejně rozsáhlý jako lidský genom. Přečtení dědičné informace krávy Dominette přineslo několik překvapení, o nichž informují dva velké články v časopise Science a několik menších článků v jiných odborných časopisech.

Prvním z nich je vysoký počet genů, které kódují různé složky imunitního systému. Vědci si jej vysvětlují tím, že symbiotické bakterie v bachoru krav nemusí jen trávit rostlinnou celulózu, ale za určitých okolností se mohou také obrátit proti svému hostiteli. Kráva proto potřebuje mechanismy, které je v případě potřeby udrží pod kontrolou.

Další překvapení se týká genetické rozmanitosti krav. Domácí skot byl před více než 10 000 let vyšlechtěn z pratura. Přečtení genomu krávy ukázala, že genetická rozmanitost skotu v průběhu času klesala, což je u šlechtěných zvířat logické. Navzdory tomu je však populace dnešních krav stejně geneticky rozmanitá jako lidská populace a mnohem rozmanitější než například populace psů. Vědci se proto domnívají, že krev jednotlivých plemen byla až do 17. století "osvěžována" občasným křížením s pratury. Poslední jedinec tohoto divokého skotu zahynul v Polsku roku 1627.

Navzdory této diverzitě si šlechtění na kravách vybralo svou daň a cenou za vysokou užitkovost moderních plemen bývá snížená odolnost, plodnost a dlouhověkost. Vědci doufají, že přečtení kravského genomu a přesná znalost funkce jednotlivých genů jim umožní šlechtit taková zvířata, která budou vynikat ve všech směrech.