Právní stát

Začínají se totiž objevovat překvapivé (inu, překvapivé, jak se to vezme.) souvislosti s jinými, policií rovněž prošetřovanými případy nekorektního, tedy trestně postižitelného jednání vysokých justičních činitelů.

Podle těchto informací to vypadá na poměrně úzké propojení skupiny konkurzních tunelářů s jinou skupinou, která by se dala pracovně nazvat "opisovači". V tomto případě jde o vysoce postavené občany z Nejvyššího soudu a z Nejvyššího státního zastupitelství,kteří jsou obviněni z toho, že publikovali odborné texty, které již zjevně měly jiného autora.

Konkrétněji: Vyšetřování odhalilo, že ke skupině, jíž byl soudce Berka jedním z výkonných koleček, a k níž patří například ještě bývalý prorektor soukromé vysoké školy Karla Engliše Vladislav Větrovec (nyní vyšetřovaný jako hlava oné spiklenecké tunelářské party) má velice blízko skupina opisovačů, jmenovitě předseda senátu Nejvyššího soudu Zdeněk Sovák a též státní zástupce z Nejvyššího státního zastupitelství Libor Nedorost. Vypadá to na to, že zde fungovala poměrně mocensky a vlivově silná skupinka, která (vlastně asi především ke své vlastní smůle) dříve než mohla ovládnout určitou část mocenského prostoru, lidově řečeno, "ulétla" na prokazatelně trestné činnosti. To je jistě hodně smutné pro ně, ale ještě smutnější pro společnost.

Samo o sobě není popletenost mezilidských vztahů nic mimořádného či divného. Česká republika není až tak velká země, takže to někdy může vypadat, že jsme se skoro všichni už někdy nějak potkali. Jenže jen málokteří z nás těchto, řekněme, kamarádsko-podnikatelsko-politických známostí využívají k páchání trestné činnosti.

Je známo, že v dobách, kdy dochází k nějakým podstatným proměnám společnosti (například změna režimu), a tento proces u nás věru stále ještě probíhá, nastává období, ve kterém jsou některé společenské normy jaksi zamlženy, znejistěny, a v rámci toho tříbení zastaralých a navyklých norem od těch novějších, právě vytvářených, vzniká poměrně velký prostor pro "lidovou" tvořivost norem nových.

Vzhledem k tomu, že se nyní veřejnost dozvídá o pozadí a popletenosti trestné činnosti lidí, kteří svým vzděláním i postavením patří k tvůrcům (i když třeba oklikou) obecné mínky a nových společenských norem, je to cosi na hlubší zamyšlení. To, že tenhle stát není zrovna výstavním kouskem toho, čemu se říkává "právní stát" se vznáší ve vzduchu už docela dlouho. Střípky toho setkávání se s "ne-právním" státem jsou všude kolem a setkal se s nimi v každodenním životě kdekdo z nás.

V takovou chvíli a v takové společenské situaci, jsou informace o případné ne zrovna křišťálově prospolečenské činnosti lidí, působících v justici, ve vysokoškolské pedagogice, popřípadě ještě ve vládní exekutivě, či ve zpravodajských složkách (k oběma zmiňovaným kauzám jsou nitkovitě připojeni i například František Kozel z kanceláře místopředsedy vlády Petra Mareše, či Vladimír Šíša z Národního bezpečnostního úřadu) nadmíru neblahé.

Jedna věc může čtenáře (či v tomto případě posluchače) ještě více potrknout k vlastním závěrům. Proč totiž tyhle dílčí informace z vyšetřování více případů prosáknou na veřejnost? Jedna z možných odpovědí či jedním z vodítků k nim by mohla být skutečnost, že státní zástupce, dozorující šetření případů pánů Berky a Větrovce, Jaroslav Dolejší, čelí v souvislosti se svou prací mocným vnějším tlakům. Přinejmenším třeba v tom, jeho samotného bezpečnostně prověřuje týž Národní bezpečnostní úřad, jehož špičky on zkoumá.

Tak snad se to podaří dozkoumat. Alespoň tentokrát. Aby ten právní stát už konečně mohl začít zřetelně fungovat. Odshora.