Pravěká bitva o ženy
Trojská válka nebyla jediným ozbrojeným konfliktem, u jehož zrodu stála žena. V německém Talheimu objevili archeologové pravěké pohřebiště, které je dokladem dávného boje mužů o příslušnice slabšího pohlaví.
Nejméně šestatřicet životů si vyžádal konflikt, který vypukl před 7000 lety na místě dnešního Talheimu na jihozápadě Německa. O tom, že lidé zahynuli násilnou smrtí, svědčí výmluvně poškození lebek na levé straně. Podle všeho byli svázáni a následně usmrceni ranou kamenným mlatem. Mezinárodní tým britských, amerických a německých vědců provedl analýzy izotopů stroncia, uhlíku a kyslíku v zubech obětí. Výsledky výzkumu zveřejněné ve vědeckém časopise Antiquity dokazují, že místní byli jen muži a děti. Ženy byly "přespolní" a zřejmě se staly záminkou k masakru.
Každý z nás si nese v zubech záznam o tom, kde strávil jednotlivá období života. Horniny v podloží, obsah minerálů v místní vodě a složení obvyklé potravy se promítnou do izotopového složení vrstvičky skloviny, která se nám v zubu právě vytváří. Pokud se spektrum izotopů liší od kombinace typické pro danou lokalitu, je zřejmé, že majitel zubu strávil předchozí období někde jinde.
Mezi oběťmi pochovanými v Talheimu mají izotopové složení zubů odpovídající místním podmínkám jen muži a děti. Ti zde žili od narození až do své násilné smrti. Složení zubní skloviny žen dokazuje, že pocházely odjinud a do Talheimu se dostaly relativně krátce před smrtí.
Vedoucí archeologického týmu Adam Bentley z Durhamské univerzity je přesvědčen, že dávní obyvatelé Talheimu unesli "přespolní" ženy a následně podlehli odvetnému nájezdu. Při něm byli únosci spolu s uloupenými ženami a jejich potomky usmrceni. Nájezdníci naopak ušetřili místní talheimské ženy a odvedli je s sebou.
Vědci předpokládali, že pravěcí lidé vedli války o zdroje potravy, loviště a území. Talheimský nález dokazuje, že se války vedly i o ženy - pověst o trojské Heleně může mít reálné jádro.
Zvukovou podobu této zprávy jste mohli slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 20. 6. 2008.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.