Pragmatičtí tučňáci nejmenší
Tučňák nejmenší (Eudyptula minor) je, jak už název napovídá, nejmenším druhem tučňáků. Za potravou pro mláďata tito ptáci překonávají delší vzdálenosti po souši, kde jim hrozí útoky predátorů.
Tučňáci proto nechodí osamoceně, ale ve skupinách o 5 až 10 jedincích. Zoology z australské Monash University zajímalo, jestli ve skupinách o stejném složení také rybaří. Tučňákům proto připevnili pod kůži identifikační mikročipy a během několika hnízdních sezón sledovali jejich chování.
Zjistili, že v letech, kdy potravy dostatek, skupiny nevznikají náhodně. Ptáci si své parťáky pečlivě vybírají - do skupiny se například nedostanou příliš mladí nebo staří jedinci. Velkou šanci naopak mají dospělí tučňáci, kteří mají zkušenost s vyhledáváním potravy. Ti pak se skupinkou sdílejí nejen pochod, ale i samotný lov.
Naproti tomu v letech, kdy je potravy málo, jsou tučňáci méně vybíraví a cestovní skupiny vznikají prakticky náhodně. Důvodem může být podle článku v NewScientist skutečnost, že ptáci se nechtějí dělit o vzácné potravní zdroje a raději loví osamoceně.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
