Pouhá zásobárna vody?
Slouží údolní nádrže jako pouhá zásobárna vody, nebo mohou fungovat také jako zdravé ekosystémy?
Během uplynulého století bylo v Česku vybudováno přes 100 velkých přehradních nádrží sloužících hydroenergetice, vodárenství, zavlažování, rekreaci a dalším účelům. Uměle vytvořené nádrže představují jak velký zásah do krajiny, tak zejména do říčního ekosystému - pod hrází se mění průtok, teplota i chemismus vody, ryby nemohou tokem volně migrovat. Zadržením vody nicméně vzniká také nová kvalita - jezerní ekosystém se svébytnou strukturou potravních vztahů, založených na produkci planktonu a ponořených rostlin, konzumovaných rozličnými druhy korýšů, měkkýšů nebo hmyzu, a s rybími dravci na vrcholu potravní pyramidy. Vzniklé jezerní systémy jsou při promyšleném využívání schopny poskytovat vodu výborné kvality.
A jak vlastně vzniká a přetváří se ekosystém v údolní vodní nádrži? A proč se vůbec v Česku staví umělé vodní nádrže a přehrady? Nejen to zodpoví v následujícím rozhovoru hydrobiolog docent Jaroslav Vrba:
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.