Potraviny ze zahraničí jsou často levnější, stát ale aktivně omezuje a prodražuje dovoz, kritizuje prezident svazu obchodu Prouza

K tomu prý nedošlo především proto, že stát rozhodl o podpoře pro energeticky náročné firmy. „Když potravináři přišli o hlavní argument, který měli, tedy drahé energie, tak řada z nich vycouvala z původních ceníků, které rozesílali, a přišli s výrazně rozumnějším přístupem k věci,“ uvádí.

Podle dat firmy Česká distribuční, která tiskne slevové letáky, potraviny v akci buďto zůstaly na cenách z prosince, anebo i zlevnily. K poklesu cen podle Prouzy dochází v oblastech, ve kterých dobře funguje konkurence. Příkladem je třeba máslo, které bylo před rokem zhruba o 20 procent dražší než dnes.

Čtěte také

Ekonomika v roce 2023: Stagnace, zkrocení inflace, obnovení růstu i důležitost investic

Důvodem prý je, že jde o produkt, který se snadno dováží ze zahraničí a tamní konkurence tlačí cenu dolů. „Když funguje konkurence, ceny padají. Opakovaně říkáme vládě, že pokud tu chce mít nižší ceny potravin, tak musí tlačit na větší konkurenci, včetně otevření Česka pro potraviny z dovozu, do čehož se některým úředníkům na ministerstvu zemědělství příliš nechce,“ tvrdí.

Některé potraviny je prý možné dovézt z jiných evropských zemí i o 20 procent levněji, nemluvě o dovozu ze třetích zemí. Proti tomu prý ale bojují čeští velkoproducenti a stát už roky aktivně omezuje a prodražuje dovoz, a to zejména u nejčerstvějšího zboží.

„Je třeba si říct, zda tím politickým zadáním jsou levné potraviny, anebo české potraviny. A bohužel český průmysl, nejen potravinářství, je energeticky náročnější než v řadě jiných evropských zemí. Roky se neinvestovalo do modernizace a vysmívalo se Green Dealu. Pak nás dohnaly drahé energie a řada českých potravin je méně konkurenceschopná,“ dodává.

Nemoderní výroba

Prouza poukazuje na to, že osm velkých řetězců mělo dohromady nejnižší ziskovost v historii, naopak zemědělci podle dat Českého statistického úřadu zažili rekordní rok a stejně tak i řada velkých potravinářů. A opět platí, že čím menší konkurence, tím větší zisk.

„Loni touto dobou byla velkou kauzou cena cukru. V Česku máme jeden dominantní cukrovar, který ovládá zhruba 60 procent výroby cukru, a ten měl zhruba 10procentní ziskovost – dvojnásobnou oproti minulým letům,“ upozorňuje s tím, že ziskovost supermarketů je jen 2,5 procenta a jejich tržby meziročně klesly o pět procent.

Čtěte také

Nepotřebujeme finanční pomoc, ale předvídatelné ceny energií, zní z porcelánky. Hasíme za pochodu, upozorňuje poslanec

Prouza také vysvětluje, proč se například některé ovoce nebo zelenina v supermarketech prodává za dvojnásobek výkupní ceny zemědělců. Mezi nimi totiž stojí zpracovatelé, kteří musí sklizeň očistit, zkontrolovat, dotovat špatné kusy, zabalit a vše také skladovat.

„Když se podíváte na ceny energií, tak udržet mrkev, cibuli, jablka třeba půl roku čerstvá ve skladech je energeticky tak náročné, že skladování vlastně stojí víc než tu mrkev vypěstovat,“ podotýká s tím, že díky moderním technologiím a chlazeným skladům je možné udržet zeleninu i půl roku čerstvou a nevozit ji přes půl světa.

Modernizace zpracovatelského segmentu je i důvodem, proč je dnes možné v Německu vyrobit levnější máslo nebo mléko. „Jsou to supermoderní automatizované provozy s minimem lidské práce. My jednak nemáme ty objemy výroby a navíc fungujeme na starších technologiích, které jsou energeticky náročnější,“ konstatuje.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.