Postoj Ruska k irácké krizi

Protesty organizovala politická strana "Jednota", která je základnou Kremlu v parlamentu. Ta kromě toho povolala do ulic dzeržinskou divizi, aby potlačila případné nepokoje a nechala uzavřít půlku města. Úřady posléze sice tvrdily, že počet účastníků sto tisíc skutečně přesáhla, avšak ruský internetový tisk označil akci za naprostý krach. Lidí prý přišlo jen dvacet tisíc a část z nich byla na místo dovezena speciálními autobusy.

Ruská vláda se tak pokusila vytvořit vzrušenou atmosféru pro svůj protiamerický výpad, chystaný na diplomatickém poli na závěr tohoto týdne. Už v pátek přivítá Vladimír Putin v Petrohradu hlavy Francie a Německa, aby s nimi jednal o poválečném uspořádání v Iráku. Hostitelská země plánovala schůzku jako ambiciózní projekt. Čtvrtým účastníkem měl být generální tajemník OSN Kofi Annan a jednat se mělo o způsobu, jak vyřešit iráckou krizi. Ve středu však Kofi Annan účast na jednání odmítl a americké síly obsadily Bagdád.

Někteří pozorovatelé sarkasticky nazývají petrohradskou událost " bezvýznamné trojky", tedy evropských zemí, které nedokázaly efektivně přimět iráckého diktátora k odzbrojení a nyní jen přihlížejí akci rozhodnější spojenců v NATO.

Mezitím se objevují stále nové podrobnosti o nedělním útoku na konvoj ruských diplomatů, kteří se evakuovali z Bagdádu do Sýrie. Některé jsou věrohodné, jiné méně. K prvním patří vystoupení amerického velvyslance v Moskvě Wershbowa, podle něhož se ruská kolona stala terčem útoku proto, že nečekaně změnila směr, na němž se předem dohodla s americkým vojenským velením.

"Ruský velvyslanec se z neznámých důvodů rozhodl změnit cestu, kterou jsme mu doporučili a vydat se cestou, kterou mu poradili Iráčané", prohlásil Wershbow doslova pro Rádio Echo Moskvy, aniž by výslovně uvedl, že útok provedli Američané. K neověřeným detailům patří středeční tvrzení deníku Nězavisimaja gazeta, že velvyslanec zřejmě posloužil jako zástěrka při pokusu vyvézt Saddámovy archivy z Iráku. Akci se podle listu pokusily zmařit americké tajné služby, avšak zabránila jim v tom irácká protiofenzíva.

Ruská služba vnější rozvědky označila informaci Nězavisimoj Gazety za čiré spekulace. Dodejme jen, že Nězavisimaja Gazeta je respektovaný list a jeho autoři o svých informacích sami říkají, pravda se ukáže za padesát let, až budou odtajněny archivy vnější rozvědky.