Postkoloniální eroze živila americké mokřiny

Slané mokřiny massachusettského ostrova Plum Island poskytují domov mnoha vodním ptákům, rybám a měkkýšům. Během posledních 300 let se jejich rozloha zvětšila asi o 300 hektarů, ale v současné době jsou unikátní mokřiny – stejně jako mokřiny na mnoha dalších místech východního pobřeží Severní Ameriky – na ústupu. Zmenšování mokřin je obvykle popisováno jako důsledek zvyšování hladiny oceánu a lidské činnosti na pobřeží. Podle nové studie však existuje ještě další možné vysvětlení: mokřiny se prostě vracejí svého původního stavu.

Vědci z americké vládní agentury U.S. Geological Survey došli k závěru, že prudký nárůst rozlohy mokřin ostrova Plum Island způsobila postkoloniální eroze půdy v přilehlých oblastech. Radiokarbonové datování vzorků sedimentů ukazuje, že před třemi staletími mokřiny pokrývaly pouze 2/3 své současné rozlohy. Oblast byla poprvé osídlena kolem roku 1630 a do roku 1700 byly místní řeky lemované pilařskými podniky a mlýny, které svědčí o intenzivním využívání půdy spojeném s deforestací povodí. Zvýšené množství sedimentů uvolněných erozí se z řek dostávalo do moře a končilo v mokřinách ostrova Plum Island, které se tak začaly prudce rozrůstat. Pokud je tento scénář pravdivý, znamená to, že současná snaha o záchranu mokřin vlastně brání jejich návratu do stavu, v jakém se nacházely před koloniální érou.

Zdroj: Geology