Poslepovaný bakteriální genom

DNA bakterie Mycoplasma genitalium, která obývá lidské pohlavní ústrojí, obsahuje přesně 582 970 nukleotidových bází. Tato velikost asi desetkrát přesahuje nejdelší kusy genetické informace, které se zatím podařilo syntetizovat v laboratoři. Týmu z Venterova institutu, který dokázal celý genom Mycoplasma genitalium uměle vyrobit, se proto povedl skutečný průlom. Podle článku na stránkách Nature je možné, že se do konce letošního roku dočkáme i prvního umělého organismu. Členem týmu byl i zakladatel institutu - průkopník genomiky Craig Venter.

Logo|foto:Český rozhlas

Umělý genom nevznikl postupným sestavováním jednotlivých nukleotidů, ale "slepováním" úseků o délce 5 až 7 tisíc bází za pomoci enzymů uvnitř bakterií Escherichia coli. Nakonec vědci získali čtyři dlouhé úseky, které by dohromady představovaly kompletní bakteriální genom. K jeho finálnímu sestavení ovšem museli využít kvasinky. Bakterie totiž z neznámých důvodů odmítly spolupracovat.

Aby si vědci byli jistí, že skutečně vytvořili umělý genom, vložili do něj na několika místech specifické sekvence DNA, které fungují jako vodoznak. Další úpravu představovala modifikace jednoho genu, která má zajistit, že se bakterie vybavené umělým genomem nebudou schopné uchytit na lidských buňkách.