Poslední vývoj v Afghánistánu

2. červenec 2010

Po schválení staronového amerického vrchního velitele mezinárodních sil 43ti zemí pod vedením NATO v Afghánistánu generála Petraeuse senátem amerického kongresu po obvyklém obšírném slyšení, ve kterém on potvrdil, že nehodlá na dosavadní strategii nic měnit, se mezi spojenci rozvinula diskuse jak dlouho budou vojska koalice muset zůstat v zemi, než předají zodpovědnost afghánské armádě a policii.

Jak známo, Petraeusova předtím úspěšná strategie je založena na úspěchu jeho ,,surge‘‘ nebo-li vzedmutí počtu vojáků v Iráku a obsahuje také ofenzívu v provincii Kandahar, která má do značné míry zahrnovat i získávání srdcí a hlav místního obyvatelstva, včetně místních vesnických rad a nejnižších námezdních bojovníků Talibanu, kterým bude nabídnuta práce při obnově země. Neobvyklá ofenzíva, která bude pochopitelně zahrnovat vytlačení Talibánu za hranice Pákistánu s pomocí velkého množství vojáků koalice, včetně řady jednotek nově vycvičené afghánské srmády, by měla začít v nejbližších týdnech, poté, co bude dosaženo potřebného počtu amerických vojáků v provincii. V noci na dnešek schválil kongres konečně potřebné finance na ono vzedmutí o 30.000 vojáků a po schválení senátem může operace pokračovat dál, i když někteří experti se domnívají, že ofenzíva začne až koncem prázdnin.


Generál Petraeus byl nominován do funkce vrchního velitele po rezignaci generála McChrystala, která byla prezidentem Obamou přijata coby důsledek generálovy neuvážené a velmi ostré kritiky politického vedení země v rozhovoru pro tisk. Jelikož v demokraciích je armáda podřízena právě zvolenému politickému vedení, musel jinak schopný a vojáky oblíbený generál odejít do předčasného důchodu a velení převzal Petraeus. Ten při slyšení potvrdil, že spojenci během posledního roku přebírají v zemi iniciativu a zároveň více chrání civilní obyvatelstvo, které je stále více terčem útoků Talibánu. Petraeus zároveň neskrýval, že ofenzíva v Kandaharu může během příštích několika měsíců přinést zvýšení počtu padlých a zraněných vojáků koalice, ale že jejím výsledkem bude odstranění vlivu a opěrných bodů Talibanu na stále neklidném jihovýchodě Afghánistánu.


Výměna vrchních velitelů se odehrávala na pozadí útoku talibánské bojůvky v civilních automobilech a s minami, protitankovými střelami a samopaly na perimetr letecké základny spojenců v Džalalabadu. Jako při podobných přepadech v nedávné době však utok selhal a podle prohlášení německého mluvčího spojenců byla řada Talibů zabita, zatímco spojenci neutrpěli žádné ztráty. Ztráty ovšem utrpěli v poslední době jak výbuchy min Talibánu, který se na miny stále více spoléhá, tak i v důsledku občasných sebevražedných útoků jako ten v Džalalabadu, nebo na ,,měkké cíle‘‘, jako ten dnešní. Při něm v provincii Kunduz před budovou místní kanceláře americké rozvojové pomoci obyvatelstvu zahynuli na následky sebevražedného útoku německý a filipínský pracovník a afghánský policista a řada osob byla zraněna. Předtím zas zahynuli po výbuchu min a při dopravní nehodě britští vojáci a celkový počet jejich padlých tak dosáhl čísla 300. Mezitím přišla dnes také zpráva z Pákistánu, kde se místní sebevražedná bojůvka Talibů zaútočila na sufistickou poutní mešitu Data Darbar v Láhoru, kterou navštěvují stovky tisíc šiitských i sunitských poutníků ročně a výsledkem útoku je 42 mrtvých pákistánských muslimů. Útoky na jiné než fundamentalistické mešity jsou součástí kampaně al-Kajdy a Talibů v Pákistánu za účelem vyvolání nejistoty mezi obyvatelstvem. Jak známo, vrchní vedení místního i afghánského Talibanu sídlí v Pákistánu a přes ofenzívy pákistánské armády i přes úspěchy spojenců – a podle genereála Petraeuse zlikvidovali jen za poslední čtyři měsíce 130 nejvyšších a středních talibanských velitelů -- se stále drží v kmenových územích severozápadních provincií a expertům je jasné, že dokud nebudou zlikvidováni, neoddechne si ani Afghanistán.V těchto souvislostech se po jednání prezidenta Obamy s britským premiérem Cameronem může zdát, že prezident nyní čeká na příležitost, jak se vyvléci z dřívějšího a zjevně neuváženého slibu, že se americké jednotky začnou za rok z Afghánistánu stahovat. Podle Cameronových nejnovějších výroků by se totiž Britové mohli začít stahovat v roce 2015 a podle jeho ministra obrany Liama Foxe by bylo dřívější stažení zradou, zatímco minstr zahraničí Hague hovořil o roce 2014 -- pokud tedy bude afghánská armáda už dostatečně připravena obranu země převzít. Pokud se ovšem podaří předtím polapit či zneškodnit další vrchní vůdce Talibů a al-Kajdy, situace by se mohla změnit. Útoky bezpilotních letounů a speciálních komand totiž pokračují a kandahárská ofenzíva je přede dveřmi. A pokud je optimistou Petraeus, nevypadá přes některá tvrzení médií situace právě nejhůř.


Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.

autor: jj
Spustit audio