Porodníci u nás nemají respekt k ženám, stěžuje si předsedkyně Hnutí za aktivní mateřství
Tento týden začíná 9. ročník festivalu o těhotenství, porodu a rodičovství Světový týden respektu k porodu. Potrvá do 25. května.
„Tématem letošního ročníku je porod jako posilující zkušenost,“ uvedla předsedkyně Hnutí za aktivní mateřství Petra Sovová.
I když se situace mírně zlepšuje, máme ještě co dohánět, říká. „Tuzemští porodníci nemají dostatečný respekt k ženám a jejich porodním rozhodnutím.“
Podle Sovové nerespektují ani nová vědecká doporučení a neřídí se podle nich. „Například příručku Světové zdravotnické organizace Péče v průběhu normálního porodu.“
Ta říká, která vyšetření a zákroky jsou spíš škodlivé a kterým je třeba se vyvarovat, a které jsou prospěšné.
Normální přirozený porod ze všech výzkumů vychází jako zdravější a bezpečnější, připomíná Sovová.
„Je skvělé, že máme císařský řez a epiziotomii (chirurgický nástřih v oblasti perinea), ale dělá se jich stále velké množství,“ stěžuje si předsedkyně hnutí.
Jedno nebo dvě děti jsou málo, říká porodník
„Procento císařských řezů stále stoupá. Ne proto, že by to chtěli porodníci, ale právě těhotné,“ vysvětlil vedoucí oddělení ultrazvukové diagnostiky a centra fetální medicíny 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice Pavel Calda.
„Skoro 20 % žen rodí po 35 roku věku. A očekávají, že porodí, kdy si naplánují, a vše dopadne dobře.“
Porodník snahy Hnutí za aktivní mateřství, které směřují ke zvýšení porodnosti, vítá: „Většina žen u nás má jedno nebo dvě děti, což samozřejmě není dobře.“
„Porod je buď veden dobře nebo méně dobře. Pokud porodník vede porod dobře, císařský řez a epiziotomie jsou nouzové řešení,“ shrnul vedoucí oddělení ultrazvukové diagnostiky a centra fetální medicíny Pavel Calda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.