Poradkyně amerického prezidenta v otázkách národní bezpečnosti dr.Riceová vypovídala ve čtvrtek v Kongresu o hrozbě terorismu

Jako poradkyně prezidenta Bushe a jeho velmi blízká spolupracovnice pochopitelně obhajovala tezi, že před 11. zářím nebylo možné teroristický útok odvrátit. Upozorňovala přitom, že americká vláda sice obdržela v létě roku 2001 od zpravojských služeb informace o hrozícím teroristickém nebezpečí, ale nebyly to informace natolik konkrétní, aby se na jejich základě dalo něco účinného podniknout. Navíc tehdy i mezi experty převládal názor, že teroristé útočí proti zájmům Spojených států v cizině, hlavně na Blízkém Východě anebo v Africe, ale málokdo si dovedl představit, že jednoho dne udeří i na území Spojených států.

Condoleeza Riceová připustila ve své výpovědi, že několik posledních amerických prezidentů, včetně současného šéfa Bílého domu, nedokázalo zemi plně mobilizovat proti teroristickému nebezpečí, ale odmítla tvrzení opozice, že Bushova vláda tuto záležitost zanedbala.

"Teroristé byli ve válce s námi, ale my jsme ještě nebyli ve válce s nimi," řekla doslova poradkyně amerického prezidenta Riceová během své svědecké výpovědi a dodala: "po dobu více než 20ti let teroristické nebezpečí narůstalo a reakce více amerických vlád obou politických stran na to nebyla dostatečná." "Je tragické, že přes veškerou válečnou rétoriku před 11. zářím, nebyla tato země k válce skutečně odhodlána."

Poradkyně George Bushe Condoleeza Riceová ve čtvrtek v Kongresu také vyvracela tvrzení svého bývalého podřízeného, odborníka v otázkách bezpečnosti Richarda Clarka, který po svém propuštění z úřadu vydal knihu, v níž obvinil současného prezidenta, že až do útoku na Spojené státy v září 2001 přehlížel teroristické nebezpečí. "Mohl za mnou kdykoli přijít a říci, že potřebuje něco prezidentovi sdělit," vysvětlovala dr. Riceová, "ale Dick Clark mě nikdy nepožádal o to, abych informovala prezidenta v záležitosti boje proti terorismu."

"Prezident Bush chápal tuto hrozbu a věděl, že je důležitá," odpověděla Riceová na Clarkova obvinění.

Výpověď Condoleezy Riceové v americkém Kongresu a celé vyšetřování okolností teroristických útoků na Spojené státy roku 2001 je však poznamenáno tím, že v Americe právě probíhá ostrá předvolební kampaň, v níž prezident Bush čelí tvrdé kritice Demokratů. Navíc se právě v těchto dnech prudce zhoršuje situace v Iráku, vypuklo tam povstání šíitů a přibývá počet obětí. Je pochopitelné, že v takové chvíli se stává předmětem kritiky i celá strategie americké obrany a bezpečnosti a celkový postup Bushovy vlády vyvolává pochybnosti a mnohé otázky. Zpochybněna je proto i linie, kterou dr. Riceová zastává jako jeho hlavní poradkyně v těchto věcech.

Její výpověď měla proto i veliký politický význam a ani v této chvíli ještě není snadné posoudit, jak vlastně zapůsobila svým vystoupením na americkou veřejnost. Ačkoli se vyjadřovala většinou velmi přesně a artikulovaně, odpůrce Bushovy vlády pravděpodobně nepřesvědčila. Deník New York Times například píše, že "nejslabší" v jejím projevu byly pasáže, když se pokoušela portrétovat George Bushe jako schopného administrátora se zvláštním zaujetím pro teroristické hrozby. Během její výpovědi také vyšlo najevo, že už 6. srpna obržel Bush zprávu CIA, podle níž Bin Ladin připravoval útok na území USA.

Ani tato zpráva, která dosud patřila mezi přísně tajné dokumenty, však údajně neobsahuje žádné konkrétní podrobnosti o povaze takového útoku. Jak k tomu potom poznamenal jeden z odborníků v televizní diskusi, účinným opatřením vlády by například bylo zrušení veškeré letecké dopravy, aby k útoku z 11. září nemohlo dojít, ale to samozřejmě prezident udělat nemohl.

Výsledek vyšetřování zvláštní vyšetřovací komise Kongresu by měl být zveřejněn během několika měsíců, ale kdy přesně dojde panel k nějakému závěru, zatím nikdo neví.