Ponorka pro nejhlubší místa oceánů

Když nepočítáme batyskafy a speciální podmořské roboty, bude to první standardní pilotovaná ponorka v historii, která může prozkoumat i dno Mariánského příkopu. Ten leží v hloubce přes 11 km.

Historie tohoto projektu je stará asi deset let, tehdy s první myšlenkou přišli konstruktér Graham Hawkes a Bransonův společník a dobrodruh Steve Fossett. Navrhované hlubinné ponorce ve tvaru podmořského okřídleného kluzáku se přezdívalo Deep Flight Challenger (schéma). (Hawkes předtím zkonstruoval menší podmořský kluzák podobného typu - Super Falcon, ten je však určen jen pro ponory do hloubek asi 100 - 300 metrů. Křídla zde používají efektu obráceného vztlaku, tj. úmyslně tlačí stroj dolů.) Steve Fossett ale zemřel při letecké havárii v roce 2007 a pilotem současné okřídlené ponorky bude místo něj neméně zkušený Chris Welsh.

Na rozdíl od suborbitálního kosmického programu Bransonovy společnosti Virgin Galactic nebudou tyto hlubokomořské aktivity určeny pro platící pasažéry. Náplní projektu Virgin Oceanic tedy nebudou žádné vyhlídkové plavby, ale základní vědecký výzkum. V řadě případů půjde dokonce o zcela pionýrské cesty. Podle Bransona zatím byly prozkoumány pouze 3% dna všech oceánů a z toho jen velice málo připadá na oblasti největších hloubek. Do hloubek pod 6 km se v ponorkách dostalo dokonce méně lidí než na povrch Měsíce.

Ponorka Virgin Oceanic Sub váží 3600 kg a během dvou let se postupně ponoří do nejhlubších oblastí každého z pěti světových oceánů. Branson přitom chce získat celkem 30 prvenství, která budou vhodná k zápisu do Guinnessovy knihy rekordů. První plavba bude směřovat do Mariánského příkopu v Tichém oceánu, na nejhlubší místo vůbec. Cestu na dno a zpět ponorka vykoná za pouhých pět hodin, může totiž klesat rychlostí až 100 metrů za minutu. Pod vodou ovšem vydrží déle - celých 24 hodin.

Stroj vybaven vyspělými kamerami a různými senzory pro sběr dat, takže přinese spoustu informací z míst, kam se doposud žádní lidé ani automatické ponorky nedostali. Nové informace se očekávají především v oblasti mořské biologie a geologie. Podle Bransonových odhadů dnes známe jen desetinu z celkového počtu forem podmořského života. Např. známý batyskaf Trieste při své průkopnické cestě na dno Mariánského příkopu v roce 1960 nebyl vybaven žádnou audiovizuální či fotografickou technikou, výzkumníci museli podmořské výjevy kreslit ručně.

Ponorka je vytvořena především z uhlíkových vláken a titanu, je nadnášena speciálním vztlakovým materiálem, tzv. syntaktickou pěnou. Vepředu se nachází přetlaková pilotní kabina, jakýsi masivní kokpit s kupolí z průhledného křemene. Ve velkých hloubkách musí pilotní kabina vydržet tlak 1100 atmosfér, na plochu kupole z křemene tak bude působit tíha, kterou by působily tři americké raketoplány Space Shuttle postavené na sebe. Vývoj a výroba ponorky přišly Bransona na 17 milionů dolarů.

Podmořský kluzák dopraví na místo ponoru speciální velký a rychlý plachetní katamaran o délce 38 metrů, s výškou stěžně 45 metrů a s posádkou o počtu 12 lidí. Během ponoru však bude pilot ponorky odkázán zcela na sebe, žádný záchranný tým ho pod vodu následovat nemůže. Celkově si Bransonův hlubokomořský výzkumný systém ale vyžádá mnohem méně materiálních a logistických prostředků, než bylo doposud zvykem.

Pět míst, které ponorka navštíví

První její zastávkou bude už někdy koncem tohoto roku Mariánský příkop - nejhlubší "podmořský kaňon" na zemi. (Ten vzniká v místě kontaktu a subdukce dvou sousedních litosférických desek.) Konkrétně jeho nejhlubší lokalita zvaná Challenger Deep má hloubku asi 11 000 metrů. Příkop se nachází poblíž ostrova Guam v Tichém Oceánu v Mariánském souostroví. Zde bude stroj pilotovat Chris Welsh.

Ponorka Virgin Oceanic Sub je vytvořena především z uhlíkových vláken a titanu.|foto: Virgin Oceanic

Pak se ponorka s emblémem projektu Virgin Oceanic vydá dobýt nejhlubší místo v Atlantiku, do tzv. Portorického příkopu. Zde se ponoří až do hloubky -8400 až -8600 metrů. Tady se pilotování možná ujme sám Richard Branson.

Dalšími zastávkami budou Příkop Diamantina v jihovýchodní části Indického oceánu (hloubka v místě zvaném Diamantina Deep dosahuje -8047 metrů), Jihosandwichský příkop (South Sandwich Trench, -7235 metrů) u břehů Antarktidy a Jižních Sandwichových ostrovů a konečně proláklina Molloy Deep nedaleko Grónska v Severním ledovém oceánu (-5608 metrů).

Přes překážky do hlubin

Sir Richard Branson se tedy kromě cest k hranicím kosmického prostoru (suborbitální kluzáky SpaceShipOne a SpaceShipTwo) pokouší proniknout i do zatím neprozkoumaných hlubin oceánu. Abychom si uvědomili, jak je těžké bezpečně se dostat do hloubky několika kilometrů pod mořskou hladinou, uvedeme krátký porovnávací přehled:

- 200 metrů - dolní mez, kam ještě může pronikat denní světlo z hladiny v takové míře, aby byla možná fotosyntéza zelených rostlin. Pod ní je tzv. zóna šera.
- 670 metrů - dostup potápěče s těžkým skafandrem WASP (přetlakový oděv) a maximální operační hloubka většiny vojenských jaderných ponorek. V této hloubce se vyskytuje i vrstva, která extrémně dobře vede zvuk.
- 3000 metrů - hranice pro vojenské ponorky obecně
- 4500 metrů - maximální dostup slavné výzkumné ponorky Alvin
- 10 920 ± 10 metrů - nejhlubší místo na světě v Mariánském příkopu (Tichý oceán, nedaleko ostrova Guam), zvané Challenger Deep podle lodi britského námořnictva Challenger, která toto místo poprvé identifikovala v roce 1951. Průměrná hloubka Tichého oceánu je přitom asi 4200 metrů. I v této maximální hloubce žijí organismy, vypadají jako platýzi a garnáti a někteří sumýši ("mořské okurky"). Dno navštívila např. japonská automatická ponorka Kaikó (v roce 1995 dosáhla hloubky 10 911 metrů), předtím už 23. ledna 1960 dva lidé ve speciálním batyskafu Trieste - Jacques Piccard a Don Walsh. Údajně dosáhli hloubky 10 916 metrů.

Nejhlubší ponory v historii lidstva|foto: Virgin Oceanic

Pronájem ponorek, se kterými se lze vydat k vraku Titanicu (ten se nachází zhruba v hloubce 3810 metrů), stojí 35 000 – 40 000 USD na den. Jde o dvě ruské ponorky MIR (vyrobené ve spolupráci s finskou firmou v roce 1987), které pro filmování používal i režisér James Cameron (film "Titanic"). Mají dostup přes 6000 metrů. Podobných ponorek, schopných nést posádku a ponořit se bezpečně pod hranici 3000 metrů , je na světě dnes jen 7 (Mir 1 a 2, Alvin, Nautile, SHINKAI 6500, Jiaolong, Virgin Oceanic Sub). Kromě posledně jmenované se ale žádná z nich nesmí ponořit pod 7000 metrů.

Základní cena, za kterou lze koupit základní "létající" ponorný člun řady Deep Flight (konstruktéra Grahama Hawkese) s "křídly" (konkrétně Super Falcon) je 750 000 USD. Ten má běžný operační dostup kolem 100 - 300 metrů. Většina komerčně nabízených ponorek je mnohem dražších.