Pomohou Spojené státy Kubě?

Kubánci, kteří před Castrovou revolucí utekli do Spojených států, budou moci bývalou vlast navštívit jednou ročně, a nikoli pouze každý třetí rok jako doposud. Svým příbuzným, kteří si užívají slastí a strastí socialistické ekonomiky, budou moci posílat více peněz, léků i potravin. Umožní to zákon, který schválil americký Senát - a který zcela jistě vstoupí v platnost, poněvadž ho, jak avizoval, bez námitek podepíše i prezident Obama.

Blýská se tedy v americko-kubánských vztazích na lepší časy? Když prezident Obama nadto signalizuje, že je ochoten k dialogu s kubánským vedením? A když se navíc toto vedení minulý týden výrazně obměnilo - přičemž z něj při této příležitosti vypadli někteří kovaní komunističtí ideologové a prvoplánoví kritici Spojených států?

Věc má dvě stránky. Zaprvé nynější změna amerického sankčního režimu má pouze kosmetický charakter. Odstraňuje zpřísnění, které zavedla vláda George Bushe - ty podstatné protikubánské sankce ovšem platí i nadále.

Ale zadruhé, na vážnou diskusi je zralý i celý protikubánský sankční režim. Proč ho Spojené státy zavedly? Protože chtěly, aby na Kubě nevládl Castro. A kdo vládne Kubě padesát let po revoluci? Castro číslo dvě. Sankce proti tomu nic nezmohly. Nesrazily na kolena kubánské hospodářství, které přežívá navzdory vší ekonomické logice, a už vůbec nepomohly prosadit na ostrově větší svobodu. Možná byly jen špatně zacíleny - ale to je dnes bohužel jedno. Dnes jsou zralé na odvolání.

Kubáncům, kteří si pro svou zemi přejí demokracii, se jistě dá pomoci i jinak. A nepochybně efektivněji.