Pomoc ze Žitavy maturantům - půjčka za oplátku

16. listopad 2000

Mluvili jsme o tom v tomto pořadu na počátku týdne: s prázdninami končí pro desetitisíce mladých lidí i naděje, že se snad, na odvolání nebo v náhradním zkušebním termínu, přece jen letos dostanou na vysokou školu. Především na humanitní obory je beznadějný nával, přesahující až desetinásobně kapacity zdejších vysokých škol a univerzit.

Ačkoliv sociálně demokratická vláda slíbila, že vzdělání bude její prioritou, odmítá i ona vystoupit ze zajetých kolejí a spoléhá se na to, že časem, až začnou ze středních škol vycházet populačně slabé ročníky, budou i u nás místa na vysokých školách zhruba pro polovinu osmnáctileté populace, což je dnešní západoevropský průměr.

Nad současnými mladými generacemi po listopadu 89 byla tak de facto zlomena hůl. Přitom to jsou a budou právě tyto generace, na kterých bude do značné míry záviset začlenění ČR do EU.

Naštěstí však nejsme odkázáni jen sami na sebe. Na základě informací o současné situaci na českých vysokých školách, které byly zveřejněny rovněž v zahraničním tisku, se za našimi hranicemi začíná očividně zdvihat vlna solidarity. Na náš redakční stůl přišel v těchto dnech fax z děkanátu Vysoké školy Univerzity pro aplikované vědy v Žitavě, nabízející českým zájemcům volná studijní místa v oboru překladatelství z angličtiny a češtiny do němčiny.

Jedná se o regulérní osmisemestrové vysokoškolské studium zakončené diplomem, které bylo na této univerzitě nově založeno proto, aby se mladým lidem otevřely zajímavé pracovní perspektivy v procesu sjednocování Evropy. Důraz je kladen na odborné překládání z hospodářských a technických oblastí.

Předpokladem ke studiu je samozřejmě maturita, ale kromě ní potřebují cizinci, pokud nemají maturitu podle německých norem, ještě zvláštní oprávnění k vysokoškolskému studiu v Německu. To mohou získat buď absolvováním roční přípravky, anebo složením zkoušky.

Podle informací žitavského děkanátu by se v tomto případě jednalo u českých zájemců o zkoušku z němčiny, kterou by – pokud bude konkrétní zájem, žitavští profesoři pružně zorganizovali v druhé polovině září.

Při této zkoušce by se rozhodlo, zda jsou znalosti němčiny jednotlivých uchazečů dostatečné k tomu, aby zájemci mohli v Žitavě začít od 15.října na nabízených místech pro diplomované překladatele řádně studovat, anebo zda jim bude doporučen jeden či dva semestry na tamní přípravce pro cizince.

Tato iniciativa je zajímavá především tím, že je cílena na začátečníky, a nikoli tedy na studenty, kteří se už v Česku na vysokou školu dostali.

Dodejme ještě, že Žitava je centrem horní Lužice a jedním z důležitých středisek euroregionu Nisa, který zasahuje do Polska a do severních Čech. Velice blízko u Žitavy je například severočeský Varnsdorf, odkud by se na univerzitu v Žitavě eventuálně dalo i dojíždět.

Životní náklady, které jsou v Německu vyšší než v Česku, by se tím daly podstatně snížit. Jinak se dá ubytování na koleji v Žitavě podle informací na internetové stránce žitavské univerzity ( www.htw-zittau.de) pořídit od 111 do 310 marek.

Za studium samotné se v Německu neplatí: všichni studenti, ať domácí nebo přespolní, zaplatí pouze zápisné, které činí 55 marek za semestr. Všichni zahraniční studenti ale musejí být bezpodmínečně pojištěni u německé zdravotní pojišťovny, a to i v případě, že by jim jejich domácí pojišťovna poskytovala zahraniční připojištění.

Výdaj na německé zdravotní pojištění obnáší pro studenty 77 marek za měsíc. Po absolvování prvních dvou semestrů se při odpovídajícím prospěchu dá předpokládat, že by čeští studenti mohli dostat stipendium od některé z četných nadací, podporujících evropskou integraci anebo česko-německé vztahy.

Podobně jako se v letošním roce, kdy české univerzity zavedly bezplatné studium pro cizince, schopné studovat v češtině, zaplnily hlavně moravské univerzity desítkami studentů ze Slovenska, mohli by napjatou situaci na zdejších vysokých školách, jak ukazuje iniciativa profesorů v Žitavě, pomoci řešit naši sousedé.

V konkrétním případě této lužické univerzity má projevená solidarita ještě další aspekt: Praha byla v první polovině 20 století pro inteligenci z Lužice důležitým vzdělávacím centrem - jak o tom dodnes svědčí budova "lužického semináře" na Malé Straně.

Jestliže se dnes čeští studenti chopí pomocné ruky, podávané ze Žitavy, bude to vlastně půjčka za oplátku.

Spustit audio

Více z pořadu