Polský "Pakt stability"

Dvě menší strany, které se rozhodly na pakt přistoupit, tedy Sebeobrana a Liga polských rodin sice přislíbily vládě roční hájení a podporu při prosazování přes 140 zákonů na půdě Sejmu, ale ani jedna ze zmíněných stran není považována za zcela věrohodnou. Před týdnem sice skutečně podpořily vládou navrhovaný státní rozpočet, jenže to nad nimi visela hrozba předčasných parlamentních voleb, kterých se jako méně výrazné strany, stojící na okraji politického spektra, obávaly.

Andrzej Lepper, vůdce Sebeobrany proslul spíše jako nevypočitatelný mluvka a organizátor zemědělských protestů, mimo jiné blokád polských silnic a pouličních nepokojů. Za zablokování hraničního přechodu s Německem dokonce obdržel čtyřletý podmíněný trest. Nacionalistická a ultrakatolická Liga polských rodin zase opakovaně vyzývala k vystoupení Polska z Evropské unie, varovala před přílišným vlivem Německa v Evropě a odmítala prodej polské půdy cizincům. Nevyhnula se ani občasným antisemitským výrokům.

Představitelé největší opoziční strany Občanské platformy sice včera krátce po podpisu smlouvy konstatovali, že je lepší mít v parlamentu zajištěnou nějakou většinu, než žádnou. Místopředseda Občanské platformy Jan Maria Rokyta však tvrdí, že šéfové Sebeobrany a Ligy polských rodin jsou ze své podstaty politickými destruktory a z toho důvodu nové tiché koalici příliš dlouhou životnost nepředpovídá. Podle něj bude vládní Právo a spravedlnost marně usilovat o to, aby se mu jeho menší spojenci sto procentně podřizovali, na což ti budou reagovat mírnými naschvály, které mohou komplikovat práci Sejmu.

Ještě jedna okolnost poznamenala včerejší podpis smlouvy a možná do budoucna ovlivní komunikaci s médii. Pakt stability měl být původně podepsán za přítomnosti novinářů v jednom ze sejmových sálů. Většina žurnalistů však čekala marně. Představitelé tří zúčastněných stran totiž podepsali dokument na dříve neohlášeném místě pouze za přítomnosti novinářů Radia Maryja a TV Trwam, obou médií blízkých ultrakatolickému radikálovi, knězi Tadeuszovi Rydzykovy. Naštvaní zástupci ostatních médií pak na protest bojkotovali následnou tiskovou konferenci, když na místě nechali pouze své diktafony.

Předseda Práva a spravedlnosti Jaroslaw Kaczyňski v této souvislosti prohlásil, že se média zachovala nekulturně, a že bude třeba z toho vyvodit důsledky, aniž by ale upřesnil, o jaké tresty či omezení by mělo jít. Polská média však bijí na poplach. Deník Gazeta Wyborcza označila tři účastníky Paktu stability za ostudu Polska. "Veřejnoprávní i soukromá média dostala najevo, jak jimi a potažmo občany nynější vláda pohrdá," konstatuje Gazeta Wyborcza. Podle ní se Právo a spravedlnost domnívá, že má Sebeobranu a Ligu polských rodin pevně pod kontrolou, ve skutečnosti však jejich představitelé od nynějška vládu drží pod krkem, což bude pro Polsko mít katastrofální následky. Nepozvání většiny novinářů na podpis Paktu považuje za šokující aroganci i deník Rzeczpospolita. Levicová Trybuna píše, že Pakt, uzavřený za poněkud skandálních okolností nepřinese zemi nic nového. Sebeobrana a Liga polských rodin se podle listu budou jen za každou cenu snažit oddálit možné předčasné volby, kterých se v minulých týdnech tolik obávaly, což je nakonec i hlavní důvod jejich podpory současné menšinové vládě.

A tak byl v Polsku vznik dokumentu, který měl uklidnit tamní politickou scénu provázen skandálem, jenž se v médiích probíral více, než dokument samotný. Mnoho Poláků po týdnech politických rozbrojů doufá, že se nyní situace zklidní. Nicméně zejména u politologů a novinářů ani nadále nebudí koalice sociálně konzervativní strany Právo a spravedlnost s populisty a nacionálně orientovanými ultrakatolíky přílišnou důvěru.