Pokročilé technologie pomáhají luštit archeologické hádanky

24. září 2010

Pátrání po historických artefaktech je velice zdlouhavá a piplavá práce, která z velké části závisí na štěstí. Proto se archeologové a historikové při studiu a konzervaci historických předmětů vždy právem bojí jejich mechanického nebo chemického poškození. Stále častěji se proto uchylují k používání synchrotronových, neutronových nebo laserových zařízení, která umožňují detailnější zkoumání materiálů než konvenčně používané metody a jsou k často velice cenným předmětům daleko šetrnější.

U synchrotronového záření je možno dosáhnout velice krátkých pulzů záření a velké koncentrace energie na malé ploše, proto podstatně rozšiřuje možnosti tradiční rentgenové strukturní analýzy. Navíc laserové metody se dají použít k restaurování historických památek prakticky bez jakéhokoliv poškození.

Řada vědeckých fyzikálních zařízení již běžně využívá své know-how pro archeologické a historické výzkumy. Například metoda rozptylu neutronů se dá použít k určení distribuce a orientace zrn v kovových objektech. Z toho se dá usoudit, jak byl objekt vyroben a k čemu byl používán. Třeba takový kovový pancíř, který byl záměrně vytvrzen, byl používán zřejmě přímo v boji. A tak dostává fyzika další nový směr ve své interdisciplinární orientaci. Synchrotronová zařízení, která se staví v Austrálii, Kanadě nebo na Středním východě, deklarují využití pro kulturní účely jako řádnou součást budoucího vědeckého programu.

Téměř před dvěma tisíciletími se probudil Vesuv a úplně zničil do té doby vzkvétající římské město Pompeje. Vrstva lávy se stala dokonalým konzervačním činitelem, a tak nedávno našli archeologové v Pompejích prakticky neporušený kalamář, který obsahoval ještě zbytky inkoustu. Historikové jsou extrémně zvědaví na složení starověkého inkoustu, pomohlo by jim to totiž správně restaurovat římské rukopisy a navíc by mohli určit vhodné složení ochranné atmosféry, v níž budou restaurované památky uchovávány.

A tak nastupují fyzici. Plánují použít Ramanovy spektroskopie, která poskytuje informace o struktuře a prostorovém uspořádání molekul. Konvenční Ramanova spektroskopie by k práci s mikrogramovými množstvími inkoustu, který zbyl v kalamáři, nemusela být dostatečně citlivá. Tento problém ale s přehledem řeší použití velmi intenzivního infračerveného záření ze synchrotronového zdroje. A i pro fyzika musí být silný zážitek pracovat s trošičkou inkoustu, který používal někdo, jehož práci přerušila v jediném okamžiku dávná přírodní katastrofa. Fyzika je věda sice exaktní, ale současně i velmi poetická a romantická.

autor: Jana Štrajblová
Spustit audio

Nejposlouchanější

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.