Podivné hrátky kolem Kořistky

Jak jinak nazvat těsně před senátními a krajskými volbami způsob, s jakým je dosud případ pokusu o uplácení Zdeňka Kořistky prezentován. Aby bylo jasno, nehodlám se obou obviněných zastávat. Naopak je jisté, že se s Kořistkou setkali a je velmi pravděpodobné, že s ním o případném pádu vlády mluvili. Dokonce nelze vyloučit, že mu za případné hlasování proti vládě něco nabídli. A mohlo klidně jít o deset milionů korun, nebo o post velvyslance v Bulharsku. Pokud tomu tak skutečně bylo, je to z hlediska etického odsouzeníhodný čin. Z hlediska trestního, je správné, že policie celý případ prošetřuje, snaží se získat důkazy a že usoudila, že oba podezřelé obviní z trestného činu podplácení. Co je velmi sporné, je fakt, že policie se pokusila Večerka s Dalíkem dostat do vazby. Pomineme-li, že těžko mohli pokračovat v trestné činnosti a že by byli blázni, kdyby chtěli zmizet do zahraničí, je sporné, jak by mohli ovlivňovat svědky. O aféře se ví už několik týdnů.

Takže obvinění měli dostatek času připravit si věrohodný scénář, jak vyvrátit Kořistkovo tvrzení. Navíc u nabídky nebyl nikdo jiný, než Kořistka, Dalík a Večerek. Vše ostatní jsou zprostředkované informace, nebo informace k ničemu. Tedy ty, které by měly potvrdit schůzku tří jmenovaných. Ti to totiž nikdy nepopřeli. Hlavní důvod podivu nad počínáním policie, je vůbec myšlenka na uvalení vazby. Pohled do trestního zákona totiž dokazuje, že podle jeho znění nejde o zvlášť závažný trestný čin. Hrozí za něj maximálně odnětí svobody na jeden rok, nebo peněžitý trest.

Tedy sazba, která možnost uvalení vazby přímo vylučuje. Samozřejmě existuje zpřísnění trestu. Konkrétně v případě, kdy je trestný čin podplácení spáchán vůči veřejnému činiteli. Pak se sazba pohybuje v rozmezí jednoho roku až pěti let. V tom případě je uvalení vazby možné. Právě na této pasáži byla postavena policejní žádost. Člověk, který alespoň trochu pozorně sleduje celou kauzu, si moc dobře pamatuje, že v době, kdy k pokusu o podplácení mělo dojít, byl Kořistka obyčejným úředníkem a měl se teprve stát poslancem. Takže rozhodně nebyl veřejným činitelem. Je s podivem, že to vyšetřovatelům uniklo. Toto spolu se způsobem zatčení a převozem Dalíka s Večerkem z jižní Moravy do Prahy a potom do Ostravy, může působit jako pokus o to, zda oba podezřelí nezměknou a nepřiznají se.

Patrně to je jediná šance, jak získat důkazy, které by před soudem obstály. Detektor lži soud brát za bernou minci nemůže. Vše nasvědčuje tomu, že ke kolapsu obviněných nedošlo a nedojde. Státní zástupce si totiž zachoval nadhled a do vazby je neposlal. Takže pokud celý případ skončí před soudem, bude mít žalobce těžkou pozici provinění dokázat. To bude záležitost minimálně několika měsíců, možná i let. Dovolím si tvrdit, že s odstupem času už veřejnost kauza zajímat nebude. Momentální efekt je nasnadě.

Palcové titulky v novinách a přední místo v televizních a rozhlasových relacích se postaraly o negativní reklamu pro občanské demokraty. Což samozřejmě není proti srsti sociálním demokratům, kteří před volebním podzimem potřebují zvrátit nepříznivý vývoj volebních preferencí. A rozmáznutí causy Kořistka se jim tudíž mohlo hodit. Samozřejmě pokud by lidé spjatí s ODS Kořistku vůbec neoslovili, mohli si tyto problémy ušetřit. Potíž je v tom, že podobným stylem se pracuje nejenom v české politice dlouhá léta. Křehká většina vyžaduje zákulisní vyjednávání, při kterém se podle všeho nehraje vždy fér.

Stačí připomenout stížnosti občanských demokratů, že těsně po pádu Špidlovy vlády kolem nich kroužili lidé různým způsobem spjatí se sociální demokracií a sondovali, za co, případně za kolik, by umožnili vznik nové Grossovy vlády. Stačí rovněž připomenout zvraty v rozhodování poslance Bielesze. Ten opustil klub unionistů a tvrdil, že si ponechá mandát. Tím by ohrozil vznik křehké vládní koalice. Po pár dnech najednou obrátil a vzdal se poslaneckého mandátu. Okolnosti, které tento krok provázely, nutně vyvolávají pochybnosti o tom, zda se Bielesz rozhodl dobrovolně a zda nebyl jeho čin patřičně oceněn. V neposlední řadě je třeba jmenovat podivné prověrky vydávané Národním bezpečnostním úřadem. Když se provalilo, že je získali i lidé, kteří by je patrně dostat neměli, byl šéf úřadu uklizen na dobře placené místo v podniku ovládaném státem. Je příznačné, že rozruch kolem údajného uplácení poslance Kořistky připomíná dění kolem korupce ve fotbale.

Tam padla rovněž obvinění. A ti, kteří tento sport podrobněji sledují, moc dobře vědí, že pokud se neobjeví obvinění i proti v posledních letech nejúspěšnějšímu klubu, lze se domnívat, že není v této kauze měřeno všem stejným metrem. Existují totiž sporná rozhodnutí a neuvěřitelná selhání rozhodčích, která pomohla klubu k důležitým bodům a tím třeba i k milionům za účast v Lize mistrů. Bylo by s podivem vzhledem k rozsahu korupce v tomto sportu, kdyby k opakovanému selhání došlo jen shodou okolností. Takže jak v české kopané, tak v české politice by mělo být měřeno všem stejným metrem. Zatím vše nasvědčuje tomu, že tomu tak není. Nelze se pak divit tomu, že se spekuluje o tom, že kauza Synot posloužila Sazce a kauza Kořistka se nyní výborně hodí do předvolebních plánů sociálních demokratů.