Podceněné předkolumbovské civilizace v Amazonii
Předkolumbovské civilizace amazonských Indiánů byly větší a komplexnější, než archeologové předpokládali. Dokazují to vykopávky jižně od brazilského města Santarém.
Archeologové z Univerzity v Göteborgu tu spolu s brazilskými kolegy odhalili pozůstatky asi 90 různých sídlišť. Překvapivé je, že mnohá z nich byla velmi vzdálená od řeky a nacházejí se v částech pralesa, které jsou dnes extrémně řídce osídlené. Vykopávky tak odporují tradičnímu pohledu, podle kterého bylo amazonské vnitrozemí před příchodem Evropanů v 16. a 17. století prakticky neobydlené. Hlavní důvody k takovému přesvědčení jsou dva: neúrodná půda a období těžkého sucha. Vykopávky v Santarému však ukazují, že amazonské civilizace si s občasným nedostatkem vody i chudou půdou dovedly poradit.
Archeologové tu objevili zbytky velkých vodních rezervoárů a polí s černou úrodnou půdou, které se říká „Terra Preta do Indio". Amazonská černozem není přírodní – předkolumbovští Indiáni ji vytvořili tím, že do půdy míchali dřevěné uhlí, rozdrcené kosti a hnůj. Tyto objevy mimo jiné vysvětlují, proč španělský konkvistador Francisco de Orellana, který podél Amazonky cestoval v letech 1541 a 1542, oblast popsal jako hustě obydlenou a hovořil o městech, která se nacházejí nejen na březích řeky, ale také ve vnitrozemí.
Zdroj: ScienceDaily
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.