Podaří se na celém území Kosova rozmístit misi EU?

Doposud vše vypadalo pro Albánce bezproblémově a kosovské Srby téměř beznadějně. Misi EULEX odmítali, stejně jako srbská vláda v Bělehradě. Před dvěma týdny však došlo ke změně. Rada bezpečnosti OSN předložila šestibodový plán, kde se navrhuje, aby EULEX prozatím nepůsobil na celém území provincie, ale že v severních oblastech obývaných Srby bude pokračovat mise OSN. Rozmístění EULEXU totiž Srbové na sever od řeky Ibar vehementně odmítají. Příslušníkům mise by se za takové situace působilo v těchto místech asi velmi složitě. A stejným způsobem by dopadlo i předávání oblastních kosovských úřadů do rukou Albánců.

V Bělehradě, který ve skutečnosti, až na verbální protesty Kosovo v postatě odepsal a jde mu především o ochranu srbských občanů, vyvolal nový plán OSN nadšení. Prezident Boris Tadič prohlásil, že návrh světové organizace Srbsko bezvýhradně podporuje. Není divu. Dosud nebylo pravděpodobně, že by se v postavení Srbska po vyhlášení kosovské nezávislosti mohlo něco měnit. OSN se snažila odvolávat na plán zvláštního vyslance OSN Martiho Ahtisaariho, který de facto vycházel zcela vstříc požadavku na separaci donedávna srbské provincie. Nový plán OSN rozhodně není zpochybněním kosovské samostatnosti, ani krokem ve směru integrální celistvosti Srbska, jak se to jeho vláda občas snaží veřejnosti prezentovat. Spíše krokem k určité autonomii severních většinově srbských okresů. I když vláda v Prištině bude tvrdit, že něco takového je nepřijatelný nesmysl.

Kosovská vláda, která dosud misi EULEKS bezvýhradně akceptovala, tvrdí, že je její rozmístění myslitelné jen na celém území země. Po zveřejnění plánu Rady bezpečnosti se začala k EU pro mnohé překvapivě k plánu otáčet zády. S odůvodněním, že jde o pokus Kosovo rozdělit mezi Albánce a Srby.

Zapomeňte na nový plán. Je to nesmysl a ohrožení celistvosti Kosova. Naše vláda s nikým o ničem podobném jednat nebude. To jsou slova kosovského premiéra Hashima Tačiho, který se už několik dní snaží uklidnit kosovsko albánskou veřejnost Na ulicích kosovských měst probíhají masové demonstrace proti dosud nedotknutelným záměrům Evropské unie. Vyvolá v zemi skutečnost, že v severních oblastech má i nadále působit OSN nějaké reakce, které by fyzicky znemožňovaly působení EULEXu?

Co mohou Albánci dělat. Útočit na pracovníky EULEXU po letech ochrany ze strany mezinárodních organizací by bylo pro Kosovo kontraproduktivní. To, že je Kosovo samostatnou zemí, i když na klid dohlížejí jednotky KFOR, bylo možné jen za podpory mezinárodního společenství. To se sice shodlo na nutnosti vytvoření správy OSN UNMiK, nicméně v otázce samostatnosti není jednotné. Svědčí o tom už fakt, že Kosovo zatím uznalo necelých 50 zemí. I když jsou mezi nimi Spojené státy a většina členů Evropské unie.

Co se dá nyní očekávat. Srbský prezident Boris Tadič navrhuje, aby se přijatelné řešení hledalo během jednání, mezi Srby a orgány v Prištině. Sám reálnosti takového návrhu nemůže věřit. Nepravděpodobné je už to, aby se podobné delegace vůbec sešly. Už před vyhlášením nezávislosti veškeré rozhovory zkrachovaly navzdory tomu, že byly zprostředkovávány za pomocí OSN. A co se týče odporu Albánců namířeného proti EULEXu? To je pro vládu v Prištině poněkud kontraproduktivní. To, že by se nový stát, který jen pod patronací EU a USA mohl před deseti měsíci vůbec vzniknout, otočil zády k EULEXu není pravděpodobné. Spíše lze očekávat stálá tvrzení ve smyslu: Správa OSN je v původním mandátu pro kosovskou vládu na jakékoli části území nerespektovatelná. Nechme se překvapit. Mise Evropské unie by měla zahájit svou činnost v Kosovu ve středu 9. prosince.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .