Počátky zdravého životního stylu

Úvahy a doporučení, která F. S. Kodym formuloval ve Zdravovědě, byla pak po řadu desetiletí základním poučením pro nejširší vrstvy obyvatelstva. Počátek zdravého života viděl Kodym již ve výchově malých dětí. Proto zdůrazňoval:

"První základ k budoucímu zdraví neb nezdraví klade se hned z mládí, prvním vychováním. Vychovávejme dítě hezky měkce a rozmařile, chraňme je před každým studeným větříčkem, nechme je líhati pořád v peřinách a dávejme jim kávy, čokolády, vína, piva, kořeněných jídel a masa, a chovejme je tak jenom skrze dvě léta, i můžeme býti jisti, že, bylo-li mu jinak určeno žíti až do šedesáti let, přivede to as tak na polovic, ač neumře-li ještě dříve..."

Kodym také zdůrazňoval, že pokud mají děti k dispozici samostatnou světnici, tak ji není nutné příliš vytápět, protože dítě (samozřejmě odrostlejší, které už samo běhá) snáší chladno mnohem lépe než lidé starší. A při své pohyblivosti a čilosti se také mnohem snadněji zahřeje než dospělý člověk. Za hlavní však považoval, aby dítě bylo po co největší čas venku, na zdravém vzduchu. Dokonce konstatoval, že nejlépe by bylo, kdyby dítě mohlo být venku po celý den, protože tam je mu nejzdravěji. Může si tam dovádět a skákat, užije si čerstvého vzduchu a lépe pak bude i růst a prospívat, jeho tělo zesílí a upevní se.

Ve svém spisu Zdravověda nevěnoval F. S. Kodym pozornost pouze problematice dětí, ale i dospělých. V kapitole "Pohybování těla" doporučoval "domasedům", aby chodili hodně na procházky, běhali, skákali, jezdili, veslovali, plavali, kouleli kuželky a kopali. Tlustí prý až do zapocení, hubení ale pouze do zahřátí! Opět doporučoval provádět veškeré "pohybování těla" na zdravém čerstvém vzduchu a tak, aby se namáhaly všechny svaly. Pokud by tomu tak při některých cvicích nebylo, mělo se cvičení střídat s jiným. Také začínat s cvičením se nemělo nikdy zprudka, nýbrž pozvolna.

Zcela mimořádnou pozornost věnoval F. S. Kodym chůzi. Doporučoval chodit raději do kopců, střídat různé trasy a každých 14 dnů či po měsíci vykonat procházku dlouhou i několik mil. Zdravotní prospěšnost chůze dokládal i tím, že skoro všichni lidé, kteří dosáhli vysokého věku, byli výbornými chodci. Protože byl ale přesvědčen, že "s ženskými na procházku mnoho není, ty jsou hned unaveny" , doporučoval jim, aby si to, co každý týden nenachodí, alespoň odtancovaly.

Z her doporučoval dospělým koulení kuželek (zdravotně užitečnější než biliár!) a hru s míčem. To bylo pozoruhodné především proto, že míč byl v našich zemích tehdy ponecháván k hrám pouze mladým chlapcům. Kodym ovšem upozornil na to, že třeba v Itálii hrají s míčem dokonce i mužové padesátiletí. Z tělesných cvičení, která se později zformovala do sportovních odvětví, hovořil o jízdě na koni, plavání, klouzání se na želízkách (tedy bruslení) a šermu. Zatímco jízdu na koni bezvýhradně doporučoval, v případě plavání upozorňoval na to, "aby se člověk ve vodě nepředržel". Bruslení pro určité nebezpečí pádu doporučoval ale pouze mladým, "jejichž hnáty nejsou křehké jako u starých".