Počátky vzdělávání dívek v Čechách

24. září 2010
Eliška Krásnohorská (1847-1926)

V listopadu letošního roku uplyne 80 roků od úmrtí Elišky Krásnohorské. A spisovatelka Eliška Krásnohorská se významně zapsala nejen do české literatury, ale stála i u počátků vzdělávání dívek. Bylo především její zásluhou, že v roce 1890 bylo v Praze založeno gymnázium Minerva. První plnohodnotné dívčí gymnázium ve střední Evropě.

Přestože se požadavek stejného vzdělání pro chlapce i dívky objevuje již u Komenského, ještě dlouho byly kroky k dívčímu vzdělání značně nesmělé. Ani po zavedení školní docházky Marií Terezií nebyla docházka dívek do škol běžná. Situace se postupně měnila až v průběhu 19. století. Vzdělávání dívkám však ještě dlouho poskytovaly pouze obecné a měšťanské školy, případně školy "hospodyňské", v nichž se dívky učily vařit a pečovat o domácnost. Existovaly sice různé soukromé školy, ty se však obvykle věnovaly jen některým dovednostem (cizí jazyky, hra na piano, vyšívání) a o poskytování uceleného vzdělání nijak neusilovaly. Dívčí klášterní školy pak nebyly vlídně přijímány ani samotnými pedagogy. Vyčítali jim, že klášterní odloučenost vede dívky buď k samotářství, zádumčivosti a uzavřenosti, nebo k nesprávné a škodlivé snivosti, jež jim ukazuje svět v nepravdivých a nepřirozených barvách.

Od roku 1863 začala v Praze působit Vyšší dívčí škola. Přestože ji navštěvovaly i starší dívky, neměla ani statut, ani ambice střední školy. Spatřovala svůj smysl v tom, aby se její žačky staly vzdělanými manželkami a matkami, které by byly ozdobou české vlastenecké společnosti a pražských salonů. Vůbec nepočítala s tím, že by se její žákyně měly, nebo dokonce potřebovaly samy živit vědomostmi, které ve škole získaly.

Od roku 1872 mohly už dívky studovat na chlapeckých gymnáziích, ale pouze jako tzv. privatistky. To znamenalo, že se sice mohly účastnit vyučování, nesměly při něm ale být vyvolávány (zkoušeny mohly být pouze pro stanovení známky na vysvědčení) a o přestávkách musely být v místnosti oddělené od studentů. To všechno přinášelo problémy, takže chlapecká gymnázia neměla o dívčí privatistky zájem. Na moravských 11 chlapeckých gymnáziích studovalo až do roku 1905 pouhých 46 dívek!

Úsilí Elišky Krásnohorské o plnohodnotné středoškolské vzdělání dívek bylo vyvoláno její představou a cílem, že by se dívkám měly otevřít i brány univerzit. Realisticky si přitom uvědomovala, že usilovat o univerzitní studium dříve, než by před univerzitními branami stály ke studiu připravené dívky s maturitním vysvědčením, by bylo předčasné a zbytečné. Absolventky dívčího učitelského ústavu sice svá studia již končily maturitou, ale tzv. učitelská maturita nebyla srovnatelná s maturitou gymnazijní a nedávala právo ke studiu na univerzitě. Prvním krokem proto mělo být založení plnohodnotného dívčího gymnázia.

K založení gymnázia Minerva, pojmenovaného podle římské bohyně vzdělanosti, došlo v roce 1890. Skutečnost, že se ke studiu zapsalo 51 dívek, byla považována za zcela mimořádný úspěch, neboť společnost rozhodně nebyla pro vznik gymnázia příznivě naladěna. Například známý pražský uzenář, když byl požádán o finanční podporu, tak se nevybíravě vyjádřil: "To tak, ženské budou studovat! To bych si radši tuhle ruku u samého ramene usekl, než abych přispíval na takové zvrácenosti!". Tehdy se také začalo říkat, že chytrá žena má miliony nepřátel - všechny hloupé muže.

Výuka na gymnáziu byla zahájena v září 1890. Osmiletý gymnazijní program byl zhuštěn do pouhých pěti roků, takže prvních 16 dívek, které došly až k maturitě, maturovalo již v roce 1895. A protože gymnázium Minerva bylo soukromou školou ještě bez tzv. práva veřejnosti, musely jeho absolventky skládat maturitu na státním gymnáziu. Skládaly tedy zkoušku na pražském Akademickém gymnáziu. Tři složily zkoušku s vyznamenáním, sedm vyhovělo, čtyři skládaly opravnou zkoušku z jednoho předmětu a dvě nevyhověly. O dva roky později bylo povoleno studium dívek na pražské filozofické fakultě, o další tři roky později se otevřely dívkám i dveře medicíny, farmacie a právnické fakulty.

V roce 1901 se konala v Praze již první dívčí promoce, kdy získala doktorát slečna Marie Zdeňka Baborová, absolventka Minervy. Dobový tisk tehdy psal, že nejenže složila výtečně všechny zkoušky (jejím oborem byla zoologie), ale ovládala i devět jazyků.

Spustit audio
autor: František Morkes