Po padesátce by se měl měřit jen systolický tlak?

Tlak krve proudící v tepnách člověka není neproměnný, ale stále pulzuje, tak jak je krev do tepen vháněna pulzujícím srdcem. V okamžiku, kdy se srdce stáhne a vypudí krev do tepen, se tlak v tepnách zvýší na tzv. horní hodnotu - mluvíme o systolickém krevním tlaku. Když se stah srdce uvolňuje, tlak krve v tepnách klesá, až dosáhne tzv. spodní hodnoty - tehdy mluvíme o diastolickém krevním tlaku. Tyto dvě hodnoty, které se měří v mm výšky rtuťového sloupce, jsou pro lékaře velmi důležitým ukazatelem. Nadměrně vysoká nebo nízká hodnota krevního tlaku může pacientovi způsobovat vážné zdravotní potíže, nebo přímo ohrožení života a komplikovat léčení jiných nemocí.

Jeden švédský a dva britští experti v oboru vysokého krevního tlaku nyní v časopise The Lancet vyjádřili názor (pdf), že měřit dvě hodnoty krevního tlaku má smysl pouze u lidí do 50 let. Do tohoto věku prý se u lidí hodnota diastolického (spodního) tlaku zvyšuje, pak již spíše klesá, a není proto už tak významná. Naproti tomu se ale po padesátce obvykle stále zvyšuje hodnota systolického (horního) tlaku, a tím stoupají i související zdravotní rizika pro pacienta. Podle nich by se proto měla u lidí nad 50 let měřit pouze systolická hodnota.

Pokud by se měřil pouze systolický tlak, přineslo by to podle trojice odborníků tyto výhody: 1) systolický tlak se měří přesněji a je důležitějším ukazatelem zdravotního rizika, 2) komunikace lékaře s pacientem by se zjednodušila a pacient by se lépe v hodnotách orientoval, 3) zjednodušila by se i situace pro lékaře z hlediska rozhodování o způsobu léčby a 4) veřejné zdravotní kampaně založené na jediném čísle by byly účinnější. Co na to čeští lékaři?