Plyn z dávnověku

Základem pronikají četné žíly oxidu křemičitého, přičemž některé z nich končí v usazených horninách. Křemenné minerály v těchto žilách obsahují malé bublinky naplněné převážně oxidem uhličitým a vodou. Nacházejí se tu ale také stopy metanu. Některé z těchto bublinek jsou seřazeny podél růstových hranic křemene, pravděpodobně se tedy tvořily současně s usazováním křemenných vrstev. Jsou to takzvané primární vměsky. Ostatní bublinky jsou soustředěny podél zlomů a jsou považovány za vměsky sekundární.

Ukázalo se, že primární a sekundární vměsky obsahují metan s odlišným složením izotopů. Sekundární vměsky obsahují metan, který se do hornin dostal později a pochází pravděpodobně z termálních zdrojů. Naopak izotopy uhlíku v metanu z primárních vměsků svědčí o jeho mikrobiálním původu. Je velmi pravděpodobné, že byly objeveny na Zemi dosud nejstarší známé vzorky plynu, který má biologický původ.

Jaký byl tedy na Zemi život před 3,5 miliardy let? Vědci dokázali, že tehdy vládly bakterie, které k produkci energie využívaly místo kyslíku sloučeniny síry. Identifikovány byly například mikrobiální vrstvy v pohoří starém 3,42 miliardy let v jižní Africe. Chemický rozbor hornin ukazuje, že šlo o organismy, které při fotosyntéze také neprodukují kyslík. Aerobní biosféra, která potřebuje kyslík, nebyla možná před vznikem kyanobakterií, které produkují kyslík z fotosyntézy.

V západní Austrálii v pohoří Apex Chert, které je o něco mladší než Dresser Formation, byly objeveny organické zbytky označované s jistými výhradami právě za zbytky kyanobakterií. Sice si nejsme zcela jisti, že před 3,5 miliardou let existovaly na Zemi organismy produkující kyslík, ale jistotu máme v tom, že existovala aktivní biosféra.

Pro tuto tezi hovoří také další místo nálezů křemenných žil zhruba kilometr pod zemským povrchem. To ukazuje na aktivní podzemní biosféru, která existuje dodnes. Podle odhadů je stejně masivní jako ta na povrchu. O mohutnosti dávnověké podzemní biosféry sice nic nevíme, ale přítomnost života v zemské kůře spolu s důkazy o existenci života v povrchových vrstvách ukazuje, že před 3,5 miliardami let se to na Zemi mikroorganismy jen hemžilo.