Plši a globální oteplování

23. září 2010
Plši velcí

Globální oteplování klimatu způsobuje různé změny v chování i fenologii u mnoha druhů zvířat a rostlin. Některé, na první pohled nenápadné, však mají dalekosáhlé následky třeba v potravních řetězcích.

Jasně to dokládá i výzkum Petera Adamíka a Miroslava Krále v Jeseníkách, který byl publikován v posledním čísle prestižního časopisu Journal of Zoology. Dlouhodobé studium plchů a dutinově hnízdících ptáků překvapivě odkrývá i důsledky klimatických změn.

Celý problém, jak už to tak v přírodě bývá, není jednoduchý. Vědci nalezli jednoznačnou spojitost mezi každoročním nárůstem průměrných jarních teplot, častější úrodou semen listnatých dřevin, předčasným probouzením se ze zimního spánku u plchů a zvýšenou mírou predace ptáků hnízdících v dutinách, v tomto případě budkách. A jak to všechno spolu souvisí?

Už od roku 1975 sledují výzkumníci populace drobných pěvců, především sýkor, brhlíků a lejsků, hnízdících v budkách. Zaměřují se i na úspěšnost jejich hnízdění a míru predace. A právě ta je přivedla k zajímavým zjištěním. V posledních letech výrazně přibylo hnízd s mláďaty či vajíčky, která sežrali plši.

Mláďata plchů velkých v ptačí budce

Neviditelní plši

Plši jsou noční hlodavci, kteří se vyskytují především v lesích, občas je ale naleznete i v lidských sídlech. Žijí skrytě, a tak i poznatky o jejich rozšíření nejsou úplné. V České republice jsou nicméně považováni za poměrně vzácné a řadí se mezi zvláště chráněné živočichy.

Plši v Jeseníkách

Na výzkumných plochách v Jeseníkách žijí hned tři druhy plchů - plch velký (Glis glis), plch lesní (Dryomys nitedula) a plšík lískový (Muscardinus avellanarius) a v posledních letech zde nejsou vzácní. Plši jsou, hlavně v létě a na podzim, býložravci závislí především na produkci semen stromů. Na jaře, po probuzení ze zimního spánku, však s oblibou vyhledávají živočišnou potravou, často právě ptačí mláďata.

Plši velcí

Hodně semen - plší ráj

V důsledku celkového nárůstu teplot v posledních letech nastávají semenné roky mnoha stromů stále častěji. Mezi ně patří i buk a dub. Na dobré úrodě bukvic a žaludů je závislá i reprodukce plchů. Reprodukce probíhá pouze v semenných letech, v letech, kdy je produkce semen nízká, se plši nemnoží. Díky klimatickým změnám se plši rozmnožují častěji a jsou početnější. To však není jediný důsledek, který P. Adamík a M. Král zjistili.

Teplé jaro - kratší zimní spánek

Vzrůstající jarní teploty vedou také k časnějšímu probouzení se plchů ze zimního spánku. Tento posun je překvapivě rychlý. V průběhu každých deseti let dojde k posunu o osm dní. U stěhovavých ptáků dochází také ke změnám. Přilétají dříve a dříve také začínají hnízdit. Posun v začátku hnízdění je však pomalejší, v průměru jde o 3,5 dne za deset let. Ovšem u druhů, které u nás zůstávají i přes zimu, např. u sýkor, dochází k nepatrnému posunu.

Díky rozdílné rychlosti probuzení ze zimního spánku u plchů a začátku hnízdění u ptáků dochází k jejich vzájemnému překryvu v budkách. V dřívějších letech se plši probouzeli na konci doby hnízdění ptáků a způsobovali jim jen drobné ztráty. V posledních letech se plši probouzí uprostřed doby hnízdění pěvců a plení jejich vejce či mláďata. Zjištěné ztráty se pohybují okolo 20 %. "Překvapivé je, že i přes zvýšenou predaci zatím nedochází k poklesu početnosti dotčených pěvců," uvedl Adamík.

Spustit audio
autor: Václav Beran