"Pí ár" pro ra-dár...

Nepředvídavost vlády je zřejmá - podcenila prostě moderní společnost, která je mnohem více "informovatelná", než se zřejmě příslušným představitelům kabinetu mohlo vůbec zdát. Mám tím na mysli to, že v úvodní fázi prosaku informací možné stavbě radaru na území České republiky na veřejnost, zaujali vládní představitelé postoj ve smyslu - "o tomhle se nikým bavit nebudeme".

To je sice postoj, na který (možná) mají špičkoví politici právo, neboť si mohou myslet, že vědí všechno lépe. Nicméně - veřejnost to může vnímat jako přinejmenším střední druh arogance a stačí, v naší informacemi prošpikované společnosti málo, a zrodí se mocný (přinejmenším mediální) odpor. To přesně se přihodilo - v několika málo týdnech musela vláda, díky velké vlně špičkově mediálně prezentovaného vzdoru vůči radaru, svůj (řekněme) přezíravý postoj přehodnotit a zařadit jiný, opačný rychlostní stupeň.

A nejen to. Ve chvíli, kdy už vládě doslova hořela půda pod nohama, nejnověji najmula PR agenturu AMI Communications, aby pomohla s provedením kampaně na podpor stavby radarové základny.

V této poznámce nejde až tolik o politicko-strategické úvahy na téma stavby či odmítnutí radaru, ale více o mediální nezručnost současného vedení státu. Nicméně - o co asi jiného má v kampani, k níž byla přizvána zmiňovaná agentura, jít, než o přesvědčení lidí o smysluplnosti stavby americké základny na našem území? Vláda tvrdí, že v tom má jasno: jde o stavbu strategického významu, navíc takovou, jejíž oprávněnost se nejspíš projeví až za nějakých pět, deset, patnáct let. Proč to ale nechce říct, takána plná ústa, i veřejnosti? Proč si na to najímá reklamní agenturu, která už dokázala, že je na domácím trhu zručná, když propagovala široký sortiment produktů od Mezinárodního měnového fondu, přes žvýkačky až po pivo? Kdyby si bývala jakákoli vláda najmula agenturu na začátku kampaně, udělala by ta agentura v místě průzkum, jako kdyby tam šla vláda prodávat plenky. Zjistila by, že lidé jsou tam naštvaní na jakoukoli armádu, ať už je sovětská, domácí či americká. Zjistila by tam, že jakákoli předchozí vláda na ten region zvysoka "nemyslela", aže ti lidé tam mají už dost toho, že jim v demokracii někdo něco jen tak přikáže. A všechno mohlo být - od začátku - jinak... Všechny předchozí vlády, které o záměru Spojených států vybudovat zde radarovou základnu věděly, stály před týmž strategickým rozhodnutím. Žádná z vlád radar prudce neodmítla. Tak v čem je ta potíž? Strategická důležitost rozhodnutí mít na našem území radar se v čase nemění. Ovšem stejně tak se nemění i - jak to vyjádřit slušně? - nestatečnost špičkových politiků vyjádřit vlastní a pevný postoj, všem (nebo mnohým) navzdory.

Jinak řečeno - příslušní politici se prostě necítí natolik silní v podpatcích, aby obhájili své i státní cíle, ale spoléhají na odborníky v mediální manipulaci, aby to za ně, mezi občanstvem vyřídili.

To je ovšem jen jedná část celku. Ještě o něco bezmocněji či jako vyjádření malosti celého vládního přístupu k problematice radaru působí oznámení, že vláda nyní zřídí jakousi speciální radu, slovy Komisi pro rozvoj Brdska, která najde ve státním rozpočtu nějaké stamilióny navíc, které vláda hodlá nahrnout do míst, která nejvíce hlučela proti stavbě radaru.

Takže ještě jednou: to, že si vláda najímá reklamku na propagaci radaru není až tak zlé, prodat se musí umět všechno, od plenek po švarného politika. Okolnost, že veřejně uplácí Brdsko před zraky zbytku státu je už o dost horší. Ale vůbec nejhorší je, že je-li o tom sama vláda skutečně přesvědčena a je-li to navíc v dlouhodobém časovém státním zájmu, jak to, že nedokáže účinně vysvětlit občanům, proč je stavba radarové základny tak důležitá a smysluplná.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .