Petr Žantovský: Orwell na druhou

Málokdo si ale pokládá otázku, k čemu nás tento populární web vlastně navádí, jak nás pomalu formuje a do čeho nás přímo nutí. Jak ze svých uživatelů vyrábí novodobé digitální otroky, nebo jak se říká: závisláky. A to zadarmo a na principu plné dobrovolnosti zúčastněných.

Totiž to, jak s člověkem zachází všudypřítomný Facebook, nemá v dnešním globálním a digitálně propojeném světě obdoby. Tisíce uživatelů se denně setkávají s firemním varováním, blokováním přístupu, mazáním příspěvků, mazáním uživatelských účtů a omezováním publikování. To samozřejmě navádí k úvaze, zda se podobné manýry nemohou snadno přehoupnout na praxi celého Internetu, pokud by se tento styl uplatňování moci stal součástí jednotné firemní, státní nebo korporátní správy. Nikdo by totiž pak už neměl možnost tyto praktiky změnit. Digitální protesty se prostě smažou, kverulanti rovněž, všechno nepříjemné zmizí z očí a je to vyřízeno. To je praxe totalitních systémů, jak je známe z minulosti a namnoze i přítomnosti.

Co je totiž varující, je fakt, že ono webové zablokování může být i bezdůvodné. Za co vás Facebook vyloučil z komunikace, se nikdy pořádně nedozvíte. Stačí, aby někdo nahlásil váš odkaz, status, nebo fotografii jako nepřístojnou záležitost,

a pokud je takových hlášení víc, máte to sečtené. Protestovat nebo bránit se buď nemůžete, nebo se ničeho stejně nedoberete. A když se vám to přihodí podruhé, potřetí, pak se v evidenci potížistů posunujete na přední místa a stačí jen málo a zmizíte nadobro. A jen tak mimochodem, stojí za to připomenout, že vás udávají vaši takzvaní facebookoví přátelé, či přátelé vašich přátel.

A nebo se také nemusíte provinit vůbec ničím. Facebook vás může zablokovat zcela bez příčiny. Třeba preventivně. Může si prostě dělat, co chce. A vy nemáte žádnou možnost to zvrátit. Jak přesně konstatoval autor s přezdívkou Brooch na stránkách Pirátské noviny v textu lakonicky nazvaném „Facebook je předzvěstí konce svobodného Internetu“, cituji: „Tato síť není vůbec sociální. Patří konkrétnímu vlastníku. Vy jste jen ti, kteří celý tenhle monstrózní propletenec živí. Svým obsahem a aktivitou. Bavíte se a zároveň pracujete. Pro Facebook.“

Co je ovšem také zásadní, a to se nepřipomíná už vůbec, je to, že Facebook může fungovat jako dokonalé informatorium o soukromí, názorech a preferencích všech jeho uživatelů. Stačí, když se sledovacích aktivit zmocní subjekt, který dokáže výsledky využít – a může to být politik, policajt – nebo obojí. A to jsme zase zpět u starého dobrého Orwella. Jenomže ani on nepředpokládal, že takové zástupy budou předkládat své životy jako na talíři komukoli k volnému užití – a zneužití – zcela dobrovolně. To je Orwell na druhou. Náš dnešní svět, vítejte v něm.