Petr Schwarz: Události týdne

Zato pod zcela upřeným pohledem světové veřejnosti se Ukrajině ztrácí značný kus jejího území, zítřejší referendum na Krymu má alespoň nějak navenek zakamuflovat, že si poloostrov Rusko prostě bezostyšně připojilo bez ohledu na mezinárodní právo i třeba bez ohledu na takovou hloupost, jako že samo před dvaceti lety Ukrajině garantovalo bezpečnost jejích hranic. Aby svět snad nepochyboval, co je v moskevském pojetí právo, své hlavní argumenty ukazuje Rusko při velkých vojenských cvičeních, která náhodou začala probíhat všude možně a hlavně u ukrajinských hranic.

Sesazený ukrajinský prezident Janukovyč se opět ve svém ruském exilu předvedl na tiskové konferenci a prohlásil, že prezidentem Ukrajiny je stále on a jen on a jako správná hlava státu se ani slůvkem nezmínil o tom, že jeho současní hostitelé právě část jeho vlasti anektují. Kreml má ale na své straně velkou část ruských občanů, kteří stále teskně vzpomínají na doby, kdy Sajuz něrušímyj strašil svou silou celý svět a rádi by se zase cítili světovládci.

Ale i v Rusku se ozývají už dost hlasité hlasy proti válce, pod protestní prohlášení umělců a inteligence se podepsal například legendární rocker Grebenščikov nebo i u nás pod pseudonymem Boris Akunin dobře známý spisovatel Čchartišvili, na dnešek byl do Moskvy hlášen mírový pochod. Aby ale takové hlasy nebylo slyšet moc, ministerstvo kultury na svých stránkách zveřejnilo podpisy desítek umělců podporujících naopak Putinovo krymské dobrodružství, byť pravda, se pak ukázalo, že někteří z nich se o tom, že něco podepsali, ani nedozvěděli.

Ruské úřady cenzurují internet, televize vysílá estrády na podporu bezpečnostních složek připomínající severokorejskou produkci a ruská obdoba FBI vysvětluje veřejnosti, že prý se ukrajinští radikálové z Pravého sektoru spojili s čečenským teroristou Šamilem Basajevem s cílem zabíjet nevinné Rusy. Pozoruhodné na tom všem snad je jedině to, že i u nás se najdou politici schopní přesvědčovat okolí, že to co dělá Putin, je vlastně v pořádku.

Češi si připomněli, že je to právě patnáct let od chvíle, kdy nás přijala Severoatlantická aliance, což zvláště při pohledu na východ můžeme nyní opět více ocenit. Náčelník generálního štábu Pavel ale při té příležitosti varoval, že podfinancovaná česká armáda se už potácí na hranici udržitelnosti. Alespoň tento týden pronajala vláda na další roky stíhačky Gripen, takže české letectvo nebude muset hlídat vzdušný prostor na rogallech.

Prezident Zeman také zkritizoval nízké výdaje na armádu a na oslavy svého ročního působení v čele státu pozval dárce, kteří přispěli na jeho fond, který má pomoci splácet státní dluh. Za rok Zemanova prezidentování se ale do fondu vybralo něco málo přes milion, což pravda není příliš.

Svět si během týdne dvakrát povšiml, že i v naší zemi se rodí velcí lidé – Tomáš Halík dostal Templetonovu cenu, které se přezdívá duchovní Nobelovka, a kterou doposud byli oceněni například Matka Tereza, zakladatel komunity v Taize bratr Roger, dalajláma nebo vloni Desmond Tutu. Americký Kongres pak odhlasoval, že v Kapitolu bude mít bustu Václav Havel.

Ať dovedeme ocenit opravdové hodnoty, přeje do příštího týdne posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.