Petr Honzejk: Vláda rozpočtových iluzionistů

12. říjen 2024

Vláda má vážný reputační problém s rozpočtem na příští rok. Ani ne v tom, že v něm počítá se schodkem 241 miliard korun, takže je zjevné, že stát nedokáže hospodařit vyrovnaně ani v době, kdy zrovna nečelí žádné větší krizi. Na to jsme si už vcelku zvykli.

Problém je hlavně v tom, že se ukázalo, že rozpočet obsahuje totálně vybájená čísla. A také ve způsobu, jakým premiér Petr Fiala rozpočtový iluzionismus hájí. Bez nadsázky jde o zatím největší ránu pověsti kabinetu, který sám sebe hrdě označuje za racionální a odpovědný.

Fakta: Národní rozpočtová rada upozornila, že v návrhu rozpočtu, který připravil ministr financí Zbyněk Stanjura, jsou o desítky miliard nadsazené příjmy a naopak podstřelené výdaje.

Konkrétně Stanjura počítá s naprosto nerealistickým příjmem z výnosů z emisních povolenek a s tím, že stát vydá nerealisticky málo na zákonnou podporu obnovitelných zdrojů energie. Díra ve Stanjurově návrhu tak podle rozpočtové rady činí celých čtyřicet miliard.

Nic na tom nemění to, že díru chce Stanjura částečně zalátat změnou zákona tak, aby stát nemusel platit „solárním baronům” tolik peněz jako dosud. Rozpočet se má vždy sestavovat na základě platných zákonů a ne na principu „co by kdyby”.

S přístupem, který vláda předvádí, by se dalo do rozpočtu napsat vlastně cokoli. Ministerstvo financí by si třeba mohlo vybájit prognózu razantního ekonomického růstu a rozpočet by byl na papíře rázem vyrovnaný.

Neuvěřitelná bagatelizace

Přístup Zbyňka Stajnury je sám o sobě ujetý, ale ještě horší je pravděpodobně způsob, jakým ho hájí premiér Petr Fiala. Ten prohlašuje, že to vlastně nevadí, protože: „Výdaje rozpočtu mají být 2,3 bilionu a Národní rozpočtová rada mluví o nižších desítkách miliard.”

Čtěte také

To je naprosto neuvěřitelná bagatelizace, protože rozměr výmyslu není možné poměřovat celkovým objemem rozpočtu, ale jen tím, co tyto peníze v rozpočtu skutečně znamenají. Čtyřicet miliard – to je více, než dva roční rozpočty ministerstva kultury.

Můžeme to vzít i přes schodek – kdyby Zbyněk Stanjura počítal poctivě, zvýšil by se schodek státních financí o 16 procent. Premiér tedy bagatelizuje rozměry díry, před kterou by se styděla i rozpočtová Macocha.

Lze se domnívat, že pokud by takový rozpočet Petru Fialovi přinesl jiný ministr financí než jeho stranický místopředseda, vyhodil by ho oknem – tedy ten rozpočet, nikoli ministra. Ministr sám by ale byl zralý na vyhození z vlády.

Ministru financí se někdy říká „strážce státní kasy”. Pokud ji střeží jako Zbyněk Stanjura stylem „pár desítek miliard sem, pár desítek tam, ono to nějak dopadne”, tak nedělá svou práci dobře.

Popírá sám sebe

Selhání Zbyňka Stajnury s rozpočtem není o nic menší než selhání Piráta Ivana Bartoše se stavebním řízením. Pokud před tím Petr Fiala zavírá oči místo toho, aby Stanjuru odvolal jako Bartoše, nebo ho minimálně vážně varoval, tak je to možná dobře pro jeho pozici v ODS, ale rozhodně ne pro Česko.

Musíme říci, že svým postupem Petr Fiala bohužel popírá sám sebe. Rád se vymezuje proti populismu, jehož podstatou je slíbit voličům cokoli bez ohledu na to, že to není možné splnit, říkat jim, co chtějí slyšet bez ohledu na to, že to není pravda. Jenže to, co Petr Fiala předvádí nyní, je svým způsobem úplně stejné.

Petr Honzejk

Jeho voliči chtějí rozpočtovou odpovědnost, chtějí nižší schodky, nižší zadlužování. A tak jim všechno slíbí, i když ví, že to, co říká, není pravda, že všechno stojí na vybájených číslech.

Petra Fialu, Zbyňka Stanjuru a celou ODS tak lze označit za průkopníky zcela nového politického směru, který můžeme nazvat rozpočtovým populismem. Premiérovi, coby politologovi se po návratu do akademické sféry bude tento termín možná docela hodit.

Autor je komentátor Hospodářských novin

autor: Petr Honzejk
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.