Petr Honzejk: Konec Gluma z Karmelitské ulice
Předně není sporu, že dnes už bývalý ministr školství Marcel Chládek měl jít. Překvapivě nízká kompetence se u něj snoubila s kontinuálně rostoucím sebevědomím v míře neobvyklé i v české politice. A to je co říct.
Chládek přitom vstupoval do vlády jako teoreticky nejlépe připravený ministr ČSSD. Dlouhou dobu působil jako stínový ministr školství, měl dost času seznámit se s problematikou, s trendy ve vzdělávání, najít si cestu k akademické obci i celé odborné veřejnosti. Evidentně se nestalo.
Zpočátku to ještě nevypadalo úplně beznadějně, zvláště když jsme srovnali Chládkovo působení s tragikomedií, kterou na ministersvu nedávno předváděl Josef Dobeš.
Jenže vcelku slušná legislativní práce, například protlačení zákona o pedagogických pracovnících, bylo postupně stále víc zastiňováno chuchvalci bizardních nápadů, jež z Chládka padaly prakticky ob den, jakož i rostoucí arogancí vůči zaměstnancům i nevládnímu sektoru.
Ministr se proměňoval v jakousi variaci na tolkienovského Gluma, který podlehl prstenu moci a nedokázal nakonec vidět nic, než sebe.
Bohuslav Sobotka to nemohl nevidět a podle všeho čekal jen na vhodnou příležitost, jak se Chládka zbavit. Podezření ze šikanování zaměstnanců, respektive zaměstnankyň, přišlo vhod.
Umožnilo mu to odvrátit pozornost od skutečnosti, že Chládek na ministerstvu selhal nejen lidsky, ale hlavně odborně a politicky. Nakonec prosazoval pravý opak toho, co se dá nazvat moderní levicovou politikou.
Vystupoval proti domácímu vzdělávání, praktickými kroky podporoval segregaci v českých školách, preferoval učňovské školství na úkor gymnázií. Mnohdy byl jednostranně ve vleku zaměstnavatelských svazů.
Za sociální demokracii nakonec ve vládě seděl v osobě Marcela Chládka konzervativec s autoritářskými sklony. Chládek mluví o mediálním lynči, ale ve skutečnosti zlynčoval po všech stránkách sám sebe.
Bohuslav Sobotka nyní říká, že odvolává nejlepšího ministra školství za deset let. Je to dost nestydatá urážka devíti ministrů, kteřá od roku 2005 v Karmelitské ulici před Chládkem působili. Namátkou Petry Buzkové, Ondřeje Lišky nebo Petra Fialy. Ve skutečnosti jich bylo deset, ale Josef Dobeš představuje přeci jen kategorii sám pro sebe.
Osoba, která Chládka na ministerstvu nakonec nahradí, bude mít pozici snadnou i obtížnou zároveň. Snadnou v tom, že nebude těžké v kontrastu s Chládkem vyniknout. Obtížnou v tom, že bude muset obnovit vztahy s nevládním sektorem a prakticky od začátku promyslet koncepce, které zabrání propadu kvality českých škol.
Z toho, co na ministerstvu zanechal Marcel Chládek, moc vycházet nelze.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
