Petr Holub: Dopravní služby – sociální peklo, nebo prostor svobody
Skutečným sociálním peklem se staly tzv. alternativní dopravní služby. Desítky tisíc Čechů a miliony Evropanů v nich slouží bez regulérního pracovního poměru, jenom na základě dohody o vykonané práci, případně jako živnostníci, kteří své služby fakturují. To mimo jiné znamená, že jsou vůči zadavateli práce, fakticky zaměstnavateli, v příliš slabém postavení. Nemají nárok na dovolenou a smlouvu lze ukončit ze dne na den, jen z rozmaru zadavatele.
Tyto desítky tisíc Čechů a miliony Evropanů v prekérním zaměstnání chce ochránit Evropská komise, která ve čtvrtek představila plán, podle kterého budou alternativní dopravní firmy typu Uber nebo Bolt nuceny nabídnout svým lidem pracovní smlouvu, která bude obsahovat nárok na dovolenou a výpovědní lhůtu.
Čtěte také
Zdá se tedy, že je třeba Bruselu zatleskat, že chrání prosté pracovníky před vykořisťováním cizích koncernů.
Tuzemská zkušenost může dodat další argumenty. Průzkum nevládní organizace PAQ ukazuje, jak jsou lidé provozující živnost, anebo pracující na dohodu, znevýhodněni zvláště v nejistých dobách, jaké právě Evropa prožívá. Z obav před dalším vývojem pandemie začala v listopadu šetřit pětina zaměstnanců, pozor na svou útratu však začala dávat třetina živnostníků a 45 procent pracovníků na dohodu.
Nezávislost a míra svobody
Zástupci dopravních služeb upozorňují, že držet zaměstnance je nákladnější. Pokud tedy Evropská komise prosadí svou směrnici, pak se tisíce lidí ocitnou na dlažbě. V Česku v tom ovšem sotva někdo vidí riziko, protože dlažba, která je ve skutečnosti přehřátým pracovním trhem, čeká na volné pracovníky jako na smilování.
Čtěte také
Dokonce by se dalo připomenout, že pracovníci na dohodu jsou lacinější prostě z toho důvodu, že jejich zaměstnavatel za ně neplatí důchodové pojištění. Tím trpí penzijní systém a budou trpět sami pracovníci, protože dostanou menší důchod. Alternativní dopravní služby tedy musí své řidiče zaměstnat. Žádná přesvědčivá námitka neexistuje.
I když, jedna by se přece jenom dala najít. Pracovat na dohodu je riskantní a v mnohém ohledu nepříjemné, ovšem být zaměstnancem také nemusí být vždycky skvělá zkušenost. Měřeno tuzemskými poměry, člověk může být vystaven šikaně svých vedoucích, intrikám spolupracovníků, nutnosti vykonávat den za dnem a měsíc za měsícem ve stejnou hodinu stále stejnou nudnou práci – a jen těžko moci odejít.
Pozice živnostníka, který třeba pracuje na švarcsystém, naopak nabízí zaměstnancům větší svobodu. A jestli tím působím potíže daňové správě, tak mi to může být srdečně jedno.
Brusel tedy hodlá uzavřít jednu z oblastí, kde je možné udržet na zaměstnavateli určitou nezávislost. Možná ale taková míra svobody někomu za výše popsaná rizika přece jen stojí.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
