Petr Holec: Příští vládě hrozí bezprecedentní moc. I proto by neměla vylučovat opozici

24. říjen 2021

Je to ironie. Až do voleb strašily obě antibabišovské koalice povolební diktaturou ANO, SPD a KSČM, krátce po volbách nám ale naopak hrozí jejich bezprecedentní „diktatura“: koalice SPOLU a PirStan mají většinu ve sněmovně i v Senátu a jejich politici případně převezmou i prezidentské pravomoci. SPOLU navíc z vedení sněmovny vylučuje SPD, jednu ze dvou opozičních stran.

Volby i povolební dění kolem prezidenta Miloše Zemana můžou z Parlamentu i Pražského hradu eliminovat opozici, bez které každá demokracie smrdí diktaturou. Pokud totiž Parlament skutečně použije ústavní článek 66 a zbaví vážně nemocného prezidenta Zemana prezidentských pravomocí, přejdou podle ústavy na nového premiéra a šéfy sněmovny a Senátu.    

Čtěte také

Prezidentem pak částečně bude lídr SPOLU a šéf ODS Petr Fiala, kterému bude provizorní prezidentku nejspíš dělat jedna z volebních lídryň SPOLU a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Tu chce trojkoalice ODS, TOP 09 a lidovců posadit do čela sněmovny. A třetím do prezidentské „dělby“ moci bude ještě šéf Senátu z ODS Miloš Vystrčil. Právě on spustil dopisem z Ústřední vojenské nemocnice případný Zemanův sešup mezi bezmocné prezidenty.

Co s SPD

Ano, vedle prezidentovy hradní party v čele s kancléřem Vratislavem Mynářem působí i někdejší sovětský Kreml jako demokratické konzilium. O to ale nejde: o co víc padá SPOLU i PirStanu tahle bezprecedentní moc do klína, o to víc by se měly snažit, aby se především jejich nevoliči necítili eliminovaní z tradiční demokratické dělby moci. A začít by mohly se zmíněnou SPD. Tu zvlášť šéfka TOP 09 vylučuje z vedení sněmovny, protože je prý extremistická.

Čtěte také

Taky je ale pořád podle ministerstva vnitra demokratickou stranou stejně jako TOP 09. „Vím, že pravice vždycky tíhla více k vyloučení některých stran, ať už to byli v minulosti například komunisté, nebo teď se ozývají názory vyloučit Tomia Okamuru. Já si myslím, že skutečně nejde jenom o strany, ale především jde o voliče, kteří si zaslouží poměrné zastoupení, a to jak ve výborech, tak v předsednictvu sněmovny,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz politolog Lukáš Valeš.

Opatrnost na místě

A pokud jde o prezidenta, není nejšťastnější, že tažení za Zemanovo zbavení pravomocí vede zrovna Senát, který se ho předčasně zkusil zbavit už dvěma fušerskými pokusy s ústavní žalobou. Nejen prezidentovi voliči by si to totiž mohli vyložit jako finální mstu. Prezidentův zdravotní stav si to nakonec možná vyžádá, pořád je ale na místě sněmovní zdrženlivost, jakou zatím vyznává premiér ANO Andrej Babiš nebo šéf lidovců Marian Jurečka.

Ani jeden z nich s tímto bezprecedentním aktem nikam radši nespěchá, Zeman totiž zatím politicky nikomu nechybí. Podobné zásahy do ústavního pořádku se navíc vždycky mnohem hůř ruší, pokud se prezidentovo zdraví náhodou zlepší. Být premiérem a trochu i prezidentem totiž obvykle nebezpečně rozvazuje ruce a svádí k nebezpečným vizím. Zeman není žádný fanda dvou antibabišovských koalic, a pro ně proto vždycky bude lepší mít ho prezidentem bez pravomocí než s nimi.

Obě parlamentní komory by si proto měly od ÚVN před případným hlasováním o Zemanovi ještě vyžádat aktuální zprávu o jeho zdravotním stavu. A prolomit omertu by měla i sama nemocnice – nebo aspoň Zemanův ošetřující lékař Miroslav Zavoral. Sněmovna i Senát se i ve srovnání s pozdním Zemanem těší nízké důvěře veřejnosti, a proto by měl lidi s prezidentovým zdravotním stavem veřejně seznámit i jeho lékař. Vlastně je otázka, proč Zavoral nepromluvil hned poté, co ústavní granát s číslem 66 odjistil Vystrčil.

Autor je komentátor serveru Info.cz

autor: Petr Holec
Spustit audio

Související