Petr Hartman: Skutečně stát neví, jak financuje „neziskovky“?
Podle premiéra Andreje Babiše nemá stát přehled o tom, jaké peníze vydává z rozpočtu na neziskové organizace.
Pokud je to pravda, potom je zbytečné, aby se vláda každoročně zabývala zprávou o financování neziskových organizací. Ta totiž obsahuje rozbor toho, kam finance plynou. Zároveň lze tyto peníze získat pouze na základě schválené žádosti. Jejich vynaložení musí být detailně vyúčtováno a mělo by být řádně zkontrolováno.
Společnost se mění, důvěra v neziskový sektor klesá, varuje Jana Vožechová
Společnost se mění každý den. I proto dnes Jana Vožechová, nová ředitelka Nadace rozvoje občanské společnosti, svou práci označuje za skutečnou alchymii. A ví, o čem mluví. „V neziskovém sektoru se pohybuju už devět let,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Zkrátka stát by měl vědět, kam peníze do neziskového sektoru plynou a k čemu jsou používány. Pokud premiér tvrdí, že tomu tak není, tak buďto státní správa funguje špatně, nebo účelově posouvá realitu.
V prvním případě by mohli být politici a úředníci například překvapeni tím, kolik stovek milionů míří ke sportovcům. I na konta svazů zastřešujících populární sporty typu ledního hokeje či fotbalu. Také ony se prezentují jako neziskové organizace, byť v jejich vrcholové podobě jde o tvrdý byznys dělaný na základě sportu. Zmiňovaní politici a úředníci to vědí, ale nemají zájem na tom něco měnit.
Naopak se zaměřují na neziskové organizace, které řeší problémy migrace, sociálně vyloučených lokalit či nejrůznějších závislostí, zabývají se bojem proti korupci a podobně. Snaží se vyvolat dojem, že některé tyto organizace nezacházejí s penězi správně a pletou se do politiky.
Komu leží „neziskovky“ v žaludku?
Pochopitelně je legitimní vést diskusi o tom, na co by měl stát vynakládat peníze. Co by měl zvládnout sám pomocí armády úředníků, kterou má k dispozici. V některých případech je však pro něj výhodnější přenechat určité věci jiným.
Na neziskových organizacích si někdo udělal byznys. Sportovní kluby přitom bojují o existenci, říká Jakub Janda
Jeden z návrhů na změny ve státním rozpočtu na rok 2018 vyvolal velkou debatu. Sedm milionů korun, se kterými se počítá na dotační podporu projektů neziskových organizací týkajících se rovnosti mužů a žen, by mělo jít do sportu. Autor návrhu je poslanec za ODS Jakub Janda.
Je pozoruhodné, že tolik energie nevěnuje současný premiér například prověřování smyslu nejrůznějších dotací, které ve stovkách milionů plynou ze státního rozpočtu či z evropských peněz podnikatelům.
Jak ukazují některá data, v poslední době jsou pravidla pro jejich čerpání vstřícnější spíše těm velkým. Například nezisková organizace Transparency International zpochybňuje oprávněnost jejich vyplácení koncernu Agrofert, jehož podnikání je na tom z nemalé části založené.
Je zajímavé, že právě v této době premiér a ministryně financí začali věnovat tak velkou pozornost financování neziskových organizací. Jejich výroky mohou vyvolat dojem, že odsávají ze státního rozpočtu zbytečně miliardy korun ročně a přitom není jasné, k čemu tyto peníze využívají a čím jsou pro stát užitečné.
Byť to většinou není pravda, Andrej Babiš se může spolehnout na to, že další politici, kterým leží „neziskovky“ v žaludku, ho ve vytváření tohoto dojmu rádi podpoří.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.