Petr Hartman: Půjdou se klouzat ministři, nebo Piráti?
Pokud se staneme členem vlády, můžeme se jít klouzat. Takto by se mohli cítit tuzemští poslanci v momentu, kdyby se chtěli stát premiérem, nebo ministry. Pochopitelně pouze obrazně řečeno.
V momentu vstupu do vlády by totiž dočasně přišli o poslanecký mandát. Na jejich místo by nastoupil náhradník. Ten by ve sněmovně zůstal až do momentu, kdyby jejich předchůdce skončil ve vládě. Říká se tomu klouzavý mandát.
V ústavě by se mohl objevit takzvaný klouzavý mandát pro poslance, kteří se stanou ministry
Politici budou ve Sněmovně debatovat o takzvaném klouzavém mandátu. Poslanec, který by byl zároveň ministrem, by se funkce ve Sněmovně vzdal a na jeho místo by nastoupil náhradník. Změnu ústavy navrhla skupina poslanců ČSSD, kteří byli zároveň i hejtmany. Návrh zákona by se měl brzy v Poslanecké sněmovně objevit.
Využívají ho například v Rakousku nebo ve Švédsku. Umožňují tím členům kabinetu, aby své síly nemusely dělit mezi obě funkce. Věnují se té vládní a nemusí se zpovídat z toho, že v parlamentu nejsou často k vidění.
Právě hojné absence premiéra a ministrů při hlasováních ve sněmovně motivují Piráty k návrhu na změnu ústavy. Ta by měla umožnit zavedení klouzavých mandátů.
Andrej Babiš by nebyl proti. Jednak považuje sněmovnu za žvanírnu, ve které se nepracuje produktivně. Jednak v roli premiéra nestíhá. Důkazem může být jeho zhruba třetinová účast při hlasování.
Vztah kabinetu ke sněmovně
Těšit se na to, že se do sněmovny bude muset obtěžovat jen občas, by bylo předčasné. Jde totiž o změnu ústavy. K ní je potřeba získat ústavní většinu v obou parlamentních komorách. To v případě klouzavých mandátů není pravděpodobné.
Ondřej Konrád: Klouzavý mandát by byl užitečný
U někoho to vzbudí škodolibý úsměv a může si říkat, že podobně problematických nových poslanců může mít ANO 2011, čili hnutí zatím bez pevné organizační struktury, vícero. A rozhodně je kuriózní, že už dva lidé rezignovali, pod vnějším tlakem na totéž křeslo, za kraj Vysočina.
Nejčastějším argumentem odpůrců této změny je oslabení vazeb mezi vládou a sněmovnou. To by se však nemělo projevovat v tom, zda je daný ministr poslancem. V Česku se součástí vlády může stát člověk, který není členem sněmovny.
V té současné se to týká například Marty Novákové, Miroslava Tomana, Jany Maláčové, nebo Tomáše Petříčka. V nedávné minulosti neměl prezident Miloš Zeman problém jmenovat premiérem Jiřího Rusnoka. Ten nebyl nominován žádnou stranou či hnutím, které předtím uspěly ve sněmovních volbách.
Premiér či ministři, kteří jsou zároveň poslanci, nemají pevnější vazbu k dolní parlamentní komoře. Alespoň se to nijak neprojevuje v jejich fungování. Vztah kabinetu ke sněmovně je dán především tím, že se musí po jmenování ucházet o její důvěru. Pokud ji nezíská, neměl by dlouho pokračovat ve vládnutí.
V neposlední řadě potřebuje prosadit nejrůznější zákony. Takže i v zájmu ministrů, kteří nejsou poslanci, je udržovat se sněmovnou dobré vztahy. Ostatně, kdyby se vyhrotily, mohla by vládě být vyslovena nedůvěra a de facto by skončila.
Zkrátka klouzavé mandáty by vazbu mezi kabinetem a sněmovnou nijak výrazně nenarušily. Přesto je v tuto chvíli pravděpodobné, že se klouzat nepůjdou ministři a premiér, ale Piráti, kteří tuto změnu ústavy chtějí prosadit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
