Petr Hartman: Klausova amnestie platí

5. březen 2013

Možnost změnit zpětně rozhodnutí hlavy státu týkající se amnestie neexistuje. Vyplývá to z výroku Ústavního soudu, který se odmítl zabývat návrhem senátorů. Ti hodlali žalobou dosáhnout zrušení druhého článku amnestie. Ten umožňuje zastavení pravomocně neskončeného trestního stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let.

Na základě tohoto prezidentova rozhodnutí bylo podle informací Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana zastaveno vyšetřování celkem 327 případů. Týká se to například kauz Union banky, soudce Jiřího Berky, nevýhodného pronájmu Českého domu v Moskvě, fondu Trend, nebo H-Systému. V některých případech není ještě toto rozhodnutí pravomocné. Znamená to, že se jím momentálně zabývají soudy vyšší instance.

Naopak pro Ústavní soud je tento problém definitivně vyřešen. U většiny žen a mužů v talárech převládl názor, že nedisponují pravomocí přezkoumávat vyhlášení amnestie Václavem Klausem. Zároveň je třeba dodat, že hned tři soudci včetně Pavla Rychetského zastávají jiný názor. Miloslav Výborný má zase výhrady ke zdůvodnění verdiktu.

Spor se rovněž vedl v odborných kruzích. Konkrétně o to, zda lze považovat rozhodnutí o amnestii za právní předpis a zda ho lze soudem přezkoumat. Výrok Ústavního soudu dává za pravdu těm, kteří tvrdili, že to možné není.

Přesto by se mohli ústavní soudci Klausovou amnestií ještě zabývat. Tvoří totiž součást žaloby týkající se velezrady. Hlava státu má podle platné ústavy na udělení amnestie nárok a nemusí své rozhodnutí nikomu vysvětlovat. Platí to ale až po jejím vyhlášení. Tedy v momentu, kdy se pod jejím návrhem objeví podpis premiéra. Není pravda, že Petr Nečas neměl na vybranou a podpis pod amnestii musel připojit. Kdyby tomu tak bylo, potom by požadavek jeho spolupodpisu byl zbytečný.

Takže spornou amnestii nelze korigovat zpětně, naopak před jejím vyhlášením to učinit lze. Proto by ji měl obhajovat nejenom Václav Klaus, ale také Petr Nečas. Například v Brně před Ústavním soudem v rámci jednání o velezradě.

autor: Petr Hartman
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.