Peter Javůrek: Řečnění o nerovnosti a polarizaci není jako jednání o ohrožení světa

Jak uvádí, o všech těch hrozbách se dobře mluví, notabene ve švýcarském letovisku. A až letošní davoské fórum skončí, jednotlivé delegace se rozjedou domů a vše zůstane při starém, píše komentátor.

Jak dodává, k podobným konstatováním člověka vůbec nevede beznadějný pesimismus nebo tvrdohlavý skepticismus. Loni britská nezisková organizace Oxfam na základě dat mezinárodní investiční skupiny Credit Suisse spočítala, že 62 nejbohatších lidí na světě vlastní tolik majetku jako chudší polovina světa. Tedy přibližně jako tři a půl miliardy lidí. Letos na vyvážení majetku méně bohaté poloviny světa stačí už jen osm nejbohatších.

Nůžky nerovnosti se rozevírají

Organizace Oxfam tvrdí, že k tomuto výsledku dospěla především kvůli zpřesnění některých vstupních dat oproti minulému roku. A z nich vyplynulo, že bída v Číně a Indii, dvou nejlidnatějších zemích světa, je větší, než se předpokládalo. Což ve statistikách ještě více rozevírá nůžky globální majetkové nerovnosti. Nezapomínejme také, že od roku 2015 platí, že nejbohatší jedno procento lidí vlastní více majetku, než všichni ostatní obyvatelé zeměkoule dohromady.

Takové věci se pochopitelně těžce čtou lidem, kteří jsou placení za přesvědčování ostatních, že žijeme v nejlepším z možných světů. A jako ke každoročnímu fóru v Davos patří zpráva organizace Oxfam, tak ke zprávě Oxfamu patří zpochybňování.

Kdo je na tom lépe?

A začíná už metodikou: je na tom zadlužený student s teoretickou perspektivou budoucích výdělků hůř než majitel chatrče bez dluhů? A tak dále až po připomínky, že volné trhy umožňují lepší distribuci pomoci chudým a podobně.

Jenže těch 750 expertů oslovených Světovým ekonomickým fórem zdaleka nepatřilo jenom k neziskovým organizacím bojujícím za sociální spravedlnost. A samotné fórum konstatuje, že v rámci 26 rozvinutých zemí klesl příjmový medián v průměru o 2,4 procenta. Zjednodušeně řečeno, došlo tedy k poklesu nejčastějšího příjmu, míní slovenský komentátor.

Komentátor je skeptický

Jinými slovy je tedy možné říct, že ekonomická krize a roky, které po ní následovaly, ještě více rozevřely nůžky nerovnosti. A je vcelku jedno, jakou metodiku použijeme, anebo v jakých podrobnostech se naše pozorování budou lišit, dovozuje komentátor Javůrek a ptá se:

Logo|foto:Český rozhlas

„Myslíte si, že tyto poznatky přimějí k nějakým překvapujícím činům politiky, kteří je každý rok ignorují? Anebo že zavane nový vítr od nové americké vlády, která je takovým klubem elitních bankéřů a byznysmenů, jaký nemá v dějinách Spojených států obdoby?

Myslíte, že tito politici pochopí, jak je propojená rostoucí nerovnost s polarizací společnosti? A jak tyto faktory spolu s klimatickými změnami přispívají k fenoménu novodobé masové migrace? A jak právě ta dále polarizuje společnost například v Evropě?“ ptá se slovenský komentátor a dochází k následujícímu závěru.

V Davosu se tento rok setkává přes padesát světových pohlavárů a zhruba 1 200 vrcholných manažerů světových firem. Jistě, budou řečnit o nerovnosti, polarizaci, klimatu, brexitu i Trumpovi. Zkrátka o všem, co je znepokojuje nebo ohrožuje. To však není totéž, jako jednat o znepokojení a ohrožení světa, míní komentátor pro slovenský deník Pravda Peter Javůrek.