Pavel Simon ústavním soudcem? Nebudu ho volit kvůli jeho přístupu k odškodňování, zavání komunismem, říká senátor Láska

Čtěte také

iROZHLAS

Prezident na ústavního soudce navrhl Pavla Simona, v instituci zbývá obsadit jedno místo. Rozhodne Senát

„Hlas mu nedám, protože otevřeně řekl, jaký přístup by zřejmě prosazoval na Ústavním soudu. A já 30 let po pádu komunismu nechci od ústavního soudce slyšet, že nemůže napravit nějakou křivdu, protože na to stát nemá peníze,“ ohrazuje se proti Simonovým názorům Václav Láska.

„Prostě za mě člověk, který řekne: nemůžeme všechny naplno odškodňovat za bezpráví, protože by nebylo na zdravotnictví, je úplně na hraně toho, co já chci slyšet. Za mě to jde až někam do ošklivých dob komunismu.“ 

„On je člověk, který upřednostňuje zájmy státu před spravedlností a před nápravou křivd,“ dodává Láska s tím, že Ústavní soud slouží jako instituce na ochranu základních práv občanů, je proto nepřípustné uvažovat takto přehnaně pragmaticky.

Čtěte také

Pavel Simon: Argumenty mě zatím nevedou k závěru, že bych měl na post ústavního soudce rezignovat. Debata navíc není jen o mně

Podle Zdeňka Hraby ale zároveň není možné odškodňovat automaticky, protože soudce nakládá s majetkem státu a musí hospodařit zodpovědně.

„Pokud soud hájí majetek státu a zvažuje všechny důvody, zda odškodnit za některá řízení, která, musíme si to říct na rovinu, jsou nesmyslně dlouhá a jsou protahována, tak pokud vidí důvod, aby odškodnění nebylo natolik vysoké, tak tak rozhodne a je to podle mého názoru správně,“ oponuje Hraba.

Stanovování odškodného navíc podle Hraby nebylo hlavní náplní Simonovy práce. „Simon nerozhodoval o odškodněních jako takových. On jako soudce Nejvyššího soudu posuzoval dovolání, zda jsou, nebo nejsou splněny důvody pro to, aby bylo podáno, jestli má být odmítnuto nebo jestli má vady,“ podotýká.

Čtěte také

Jan Vávra: Jsou soudci jen odborníci na výklad paragrafů?

Jednou z výtek na adresu Pavla Simona je i zrušení několika jeho rozhodnutí Ústavním soudem. „Nevyčítal bych mu, že některá jeho rozhodnutí zrušil Ústavní soud, protože Nejvyšší soud rozhoduje trochu jinou optikou, má i jiné možnosti, takže tam bych problém neviděl,“ hájí soudce Láska.

Podobný názor zastává i Hraba. „Jako advokát musím říct, že pokud nejsem u některého soudce úspěšný, tak to automaticky pro mě neznamená, že soudce soudí špatně,“ zastává se Simona.

Soudce by měl být vzorem

Naopak jako problematické vidí kombinování profesních povinností se zapojením do rodinné firmy. „U Simona se jedná o správu obchodních podílů, které zdědil. Takže pokud by podnikal, tak to nepochybně velká vada je,“ spekuluje Hraba a dodává, že se nedomnívá, že by Simon byznys skutečně řídil.

Čtěte také

Rivalita, lobbing, ideologické bitvy. Proč má další Pavlův soudce kaňky na taláru?

„Působí to trošku negativně, protože soudci by měli být vzorem, a pokud zákaz je, tak by ho měli ukázkově plnit,“ souhlasí Láska. Kromě firmy je Simon dále zapojen do pedagogické činnosti své manželky a vedení kurzů čínské metody čchi-kung.

„Co se týká vzdělávací činnosti, za kterou pobírá určité platby, tak mě osobně to nijak nepohoršuje. Asi v tom spíš vidím tu vzdělávací činnost, která je soudcům povolená. Ale myslím si, že pokud by se stal ústavním soudcem, tak by měl tyto aktivity omezit a obchodní podíl převést na někoho jiného,“ uzavírá Hraba.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu pořadu Pro a proti. Moderuje Lukáš Matoška.