Osvobozeni tři rukojmí v Kolumbii

15. červen 2010

Kolumbijský prezident Álvaro Uribe dal včera levicovým povstalcům ultimátum, aby složili zbraně a propustili rukojmí, které ještě drží ve své moci. Připomněl, že za posledních osm let jeho vlády přestalo bojovat na 53 tisíc povstalců. Dosluhující prezident slíbil, že pokud tak učiní, vyjde jim vláda všemožně vstříc.

Tuto nabídku Uribe učinil poté, co se
podařilo osvobodit tři policisty a jednoho vojáka z rukou teroristů FARC. Revoluční ozbrojené síly Kolumbie FARC jsou považovány za teroristickou organizaci nejen kolumbijskou vládou a Washingtonem, ale také Evropskou unií. Zmíněné dva policejní důstojníky a jednoho poddůstojníka, konkrétně generála, plukovníka a seržanta zadržovali teroristé jako tzv. rukojmí po celých 12 let. Dva z nich měli kolem krku obojek s třímetrovými řetězy, protože se předtím pokusili ze zajetí uprchnout.


Operace začala vlastně už 12. března, kdy vojáci při přestřelce s příslušníky FARC, kteří už desetiletí sužují Kolumbii, zajali jednoho zraněného povstalce. Když se kterýkoli příslušník FARCvzdá a zaváže se, že už nepozvedne zbraň proti vládě, v Kolumbii se tomu říká běžně že demobilizuje, není proti němu vzneseno žádné obvinění. A právě to udělal raněný Marcos Parrilla, který navíc udal poměrně přesně místo, kde se zajatci nacházejí.


Po ověření jeho údajů byl vypracován plán osvobození rukojmí, které hlídalo 40 příslušníků FARC. Velitel vojenských sil Kolumbie generál Freddy Padilla, který zásah řídil, stanovil datum operace na neděli
13. června. Jak napsal kolumbijský list El Tiempo o nedělích se povstalci zpravidla věnovali logistickým úkolům: víkendovým oslavám a praní prádla. Nejprve výzvědná letadla naposledy prozkoumala terén a potom se z helikoptér spustili na zem první výsadkáři. Měli za úkol obklíčit tábor nepřátel a nepřipustit, aby další povstalci nemohli přispěchat svým druhům na pomoc. To už byli rukojmí zaměřeni a v bleskové akci vyvedeni z nebezpečné zóny.


Čtvrtý rukojmí, plukovník vládního vojska, v nastalém zmatku před vojáky uprchl. Mohl se domnívat, že přepadení zorganizovala nějaká ozbrojená skupina, která měla za úkol tábor zlikvidovat. Není to nepravděpodobné, neboť povstalci často spolupracují s narkotrafikanty a dokonce se pašování drog sami věnují. Není výjimečné že mezi konkurenty dochází při vyřizování účtů k přestřelkám. Uprchlého plukovníka Williama Donata se v hustém porostu, typickém pro jih Kolumbie, nepodařilo najít, i když vojáci po něm pátrali celý den. Objevil se sám až včera a tím osvobozovací akce skončila. Proč prchal, nevysvětlil. Proti 40 příslušníkům FARC bylo nasazeno celkem 300 speciálně vycvičených vojáků.


Ví se ještě o dalších 22 vojácích a policistech, kteří jsou zadržováni silami FARC. Civilistů držených jako rukojmí je bezpočet. Někteří, zejména ti, kteří neměli v předešlém životě významné funkce, si někdy na své zajetí zvyknou a začnou žít jako povstalci.


Za vlády současného prezidenta Álvara Uribeho se podařilo vládním jednotkám čtyřikrát osvobodit rukojmí zadržované po dlouhá léta povstalci, což se dříve nestávalo. Přesto je zajímavé, že poslední úspěch zaznamenal Uribeho režim necelý týden před druhým kolem prezidentských voleb, v nichž jako favorit kandiduje Juan Manuel Santos. Je považován za blízkého přítele prezidenta Uribeho. Mimo jiné byl i jeho ministrem obrany a této funkce se vzdal, až když vyhlásil svou vlastní kandidaturu na prezidenta. V reakci na úspěch vládních vojáků Manuel Santos vyzdvihl „efektivnost vojenských sil Kolumbie“, kterým donedávna velel.


Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.

autor: Karel Wichs
Spustit audio