Osud věznice v Uherském Hradišti
Budova věznice v Uherském Hradišti má bohatou minulost. Její prostory využívali v průběhu 2. světové války Němci pro politické vězně před transportem do koncentračních táborů a v padesátých letech minulého století zde byla vazební věznice rovněž pro odsouzené z politických důvodů.
Věznice v Uherském Hradišti je součástí většího komplexu budov nazývaného justiční palác. Ten byl vybudován v letech 1892 až 1897 firmou Nekvasil nákladem tří milionů korun. Následně byl do něj přestěhován krajský i okresní soud a k budově přiléhala i nová rozsáhlá věznice.
V ní byli vězněni např. účastníci tzv. hodonínské prosincové stávky, která se odehrála v roce 1921. Během nacistické okupace sem Němci zavírali politické vězně. Po osvobození tu byli zavřeni lidé odsouzení mimořádnými lidovými soudy, zřízenými dekretem prezidenta republiky k trestnímu stíhání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů.
Věznice pro potřeby okresního i krajského soudu fungovala i v době komunistické totalitní moci. Zanikla při reorganizaci státní správy v roce 1960, kdy byl krajský soud přenesen z Uherského Hradiště do Brna a okresní soud byl přestěhován do budovy ONV.
V následujícím období až do současnosti sloužila potřebám okresní správy SNB a Střední uměleckoprůmyslové školy. Dnes se opět uvažuje o obnovení nevyužitých prostorů.
Tato reportáž zazní v historickém magazínu Zrcadlo, který má premiéru 23.3.2007.