OSN stojí před novým angažmá v Iráku

Generální tajemník OSN Kofi Annan prohlásil, že ještě musí zvážit jejich žádost, aby poslal do Iráku novou misi. Podle neoficiálních zpráv z New Yorku je prý ale už více méně rozhodnuto o tom, že OSN jejich žádosti vyhoví, i když Kofi Annan se na tiskové konferenci k tomu vyjadřoval jen velmi opatrně a zdůrazňoval, že se musí ještě uskutečnit další technická jednání a že "rozsah jakékoli činnosti OSN v Iráku bude nadále omezován tamní bezpečnostní situací".

Pondělního setkání s generálním tajemníkem OSN v New Yorku se zůčasntila dost početná diplomatická delegace: vedle amerického administrátora v Iráku Paula Bremera a britského zástupce koaliční okupační správy Jeremyho Greenstocka to byli např. americký velvyslanec u OSN, dva náměstci amerického ministra zahraničí a ředitel národní bezpečnostní rady a také 8 členů irácké prozatímní vládní rady.

Jak řekl Kofi Annan na tiskové konferenci, všichni vyjadřovali naléhavou žádost, aby OSN pomohla Iráku v této obtížné chvíli přechodu k novému zřízení.

Podle amerického plánu se mají do poloviny letošního roku uskutečnit v Iráku volby, z nichž vzejde vláda, které okupační síly předají politickou moc. Kofi Annan ale naznačil, že situace v Iráku možná ještě není na svobodné a spravedlivé volby dost zralá, i když zároveň připustil, že čas utíká a že současná fáze tamního vývoje je asi z dlouhodobého hlediska rozhodující.

"Uvědomujeme si, že situace naléhavě vyžaduje akci," prohlásil generální tajemník OSN.

Prozatímní okupační správa a vládnoucí rada Iráku by chtěly uskutečnit volby nepřímo, prostřednictvím delegátů 18 regionálních shromáždění. Proti tomuto jejich návrhu se ale v minulých dnech výrazně postavil nejvyšší představitel šíitské menšiny ajatoláh Alím Sistání, který se obává, že by tak mohli být šíité v parlamentě znovu podhodnoceni - podobně jako tomu bylo za minulého režimu. Navrhl proto přímé volby a jeho požadavek v pondělí podpořilo na 100 tisíc lidí, kteří vyšli v Bagdádu do ulic.

Je zřejmé, že okupační správa a prozatímní vládní rada se nyní chtějí vyhnout potenciálně velmi nebezpečné konfrontaci se šíitskou menšinou a proto žádají o pomoc OSN. Kofi Annan se teď bude muset rozhnout a sjednat kompromis, uspokojivý pro většinu Iráčanů i šíitskou a kurdskou menšinu, což nemusí být jednoduché, i když účastníci pondělní schůzky prohlašovali, že jsou ochotni jednat.

Americký administrátor Iráku Paul Bremer řekl, že technické diskuse o způsobu volby už začaly a britský zástupce Jeremy Greenstock vyzval představitele OSN, aby se do diskuse vložili a poskytli, jak řekl, "svou radu a vedení".

Jak ale napsal deník New York Times, žádost o pomoc staví Kofiho Annana, který osobně nikdy nesouhlasil s válkou v Iráku, před značné dilema. Rada bezpečnosti OSN loni odmítla schválit tuto vojenskou akci a Spojené státy pak de fakto vyřadily OSN z procesu politické transformace. Na podzim musel Annan stáhnout nakonec všechny své pracovníky z Iráku po teroristickém útoku na misi OSN v Bagdádu, při němž přišlo o život 22 lidí. Nebude teď proto asi postupovat ukvapeně a zbrkle.