OSN pomůže připravit irácké volby

27. leden 2004

Generální tajemník OSN Kofi Annan v úterý oznámil, že se rozhodl vyhovět žádosti okupační správy Iráku a prozatímní irácké vládní rady, aby poslal do Bagdádu skupinu odborníků, kteří na místě posoudí, zda je reálné uspořádat tam v dohledné době svobodné volby, jak si to přejí Američané.

"Dospěl jsem k závěru, že OSN může nyní sehrát v Iráku konstruktivní úlohu a pomoci nalézt východisko ze současné situace," prohlásil Kofi Annan během úterní návštěvy Paříže a dodal, že pošle do Iráku novou misi OSN, jakmile bude tamní prozatímní vláda schopna zajistit její bezpečnost.

Zdůrazňování bezpečnosti činitelů OSN v Iráku je přitom pochopitelné: jak víme, na podzim musel Kofi Annan odvolat z Bagdádu všechny své pracovníky, když se tamní úřadovna OSN stala terčem sebevražedného teroristického útoku, při němž zahynulo 22 lidí.

Krátce po jeho vystoupení uvítal rozhodnutí generálního tajemníka OSN mluvčí koaličních sil v Iráku, který prohlásil, že koaliční bezpečnostní experti už připravují všechna nezbytná opatření, aby zajistili bezpečí týmu pracovníků OSN.

Americká a britská okupační správa Iráku by chtěla uspořádat první svobodné volby v této zemi ještě do poloviny letošního roku a má v úmyslu předat pak veškerou politickou moc nově zvolené irácké vládě, která bude mít skutečný mandát voličů.

Zatímco téměř denně přicházejí zprávy z Iráku o dalších útocích na okupační vojáky, zejména Američany, v souvislosti s rezignací šéfa skupiny zbrojních inspektorů, kteří tam po několik měsíců neúspěšně hledali tajné irácké zásoby zbraní hromadného ničení, se teď znovu hodně diskutuje o příčinách a nejasných důvodech irácké války.

David Key, který se své funkce vzdal minulý týden, prohlásil v minulých dnech v rozhovorech s novináři, že vláda prezidenta Bushe se s největší pravděpodobností mýlila, když před rokem předpokládala, že Irák má velké zásoby zakázaných zbraní hromadného ničení.

Jako jeden z hlavních důvodů invaze do Iráku se tehdy uvádělo, že by tyto zbraně mohly představovat bezprostřední ohrožení Spojených států a celého civilizovaného světa, kdyby se Sadám Husajn odhodlal je použít. Podle názoru bývalého šéfa amerických zbrojních inspektorů v Iráku Davida Keye ale západní zpravodajské služby zřejmě neodhadly správně situaci: možná proto, že v předchozích pěti letech závisely jejich informace hlavně na snímcích pořízených ze satelitů a zpravodajské služby neměly možnost si určité údaje na místě osobně ověřit, mohly vzniknout chyby v jejich práci a jak tvrdí David Key, předpokládané irácké zbraně hromadného ničení ve skutečnosti existovaly jen na papíře.

Podle jeho přesvědčení neměl už Irák v 90. letech prakticky žádné zakázané zbraně, i když je Sadámův režim prokazatelně předtím použil, za války se sousedním Íránem a při potlačování šíitských a kurdských povstání. Key tvrdí, že Sadámův režim byl ve skutečnosti už dávno vnitřně v rozkladu, i když nadále představoval určité nebezpečí, ale nebylo to prý ohrožení tak bezprostřední a tak vážné, jak se ještě před rokem všeobecně věřilo ve Washingtonu.

Sám irácký diktátor byl podle jeho slov ve stále větší izolaci i mezi svými lidmi, o všem chtěl rozhodovat sám a v posledních letech se prý zabýval zcela smyšlenými, neexistujícími projekty. Iráčtí vědci podle názoru Davida Keye jeho izolace využívali a často ho prý dokázali přesvědčit, aby jim dal hodně peněz na nějaký projekt, ale ve skutečnosti ty peníze pak použili na něco jiného. Kromě Sadáma je totiž nikdo nekontroloval.

"Irácký režim už situaci neovládal a vědci si projekty vymýšleli a falšovali je," prohlásil bývalý šéf zbrojních inspektorů David Key.

Washington a Londýn přesto obhajují důvody, které je vedly k válce. Mluvčí Bílého domu označil válku v Iráku za opodstatněnou, i když, jak řekl, se nyní přehodnocují údaje zpravodajských služeb. "Chceme porovnat informace, které jsme měli před válkou, s těmi, k nimž dospěje skupina inspektorů," dodal s tím, že práce této skupiny dosud neskončila.

Podobně se vyjádřil i britský ministr zahraničí Jack Straw: "Rozhodnutí, které jsme učinili loni 18. března, zahájit vojenskou akci, bylo odůvodněné ve smyslu prosazování mezinárodního práva a stejně oprávněné je i dnes," řekl reportérům v Londýně.

Odstranění tyrana, který má na svědomí tisíce lidských životů, bylo podle britské a americké vlády dostatečným důvodem k násilné akci proti jeho režimu.

autor: Jan Bednář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.