Ondřej Soukup: Transakční politiku nepěstují jen ve Spojených státech
Lidé po celém světě v posledních měsících sledují kroky nové administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Někteří s nadšením, jiní se hrozí.
Někdo mluví o bezprecedentním popírání politiky, založené na hodnotách. Jiní Trumpa obdivují za jeho odhodlání změnit zavedený chod věcí.
Čtěte také
Akademici a diplomaté hovoří o transakčním přístupu staronového amerického prezidenta, čímž myslí politiku předpokládající, že za každý svůj krok Washington získá okamžitě nějakou výhodu. A je jedno, zda jde o jednání s protivníkem nebo spojencem.
Ve stínu této bezesporu zajímavé diskuse zůstává, že rozhodně nejde o nic nového pod sluncem. Většina zemí se chová podobně, pokud má k tomu příležitost. Dobrou ukázkou je Ázerbájdžán.
Tato jihokavkazská republika v uplynulém týdnu uzavřela kanceláře Červeného kříže, několika agentur Spojených národů, vyhostila novináře z britské BBC nebo ruského Sputniku. To vše pod heslem, že země bude moci provádět nezávislou politiku.
V případě Červeného kříže se Baku nelíbilo, že tato organizace v minulosti otevřela svou pobočku v arménské enklávě Náhorní Karabach a formálně ji nezlikvidovala ani po roce 2023, kdy azerská armáda tuto separatistickou republiku dobyla a všechny Armény vyhnala.
Čtěte také
Čtyři agentury OSN, včetně dětského fondu UNICEF nebo úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky, se prý nechovaly objektivně během karabašského konfliktu a především odmítaly informovat Baku, s jakými místními organizacemi spolupracovaly.
Ázerbájdžán uzavřel kancelář americké organizace USAID, stejně jako jejího ruského protějšku Rossotrudničestvo. Zakázal na svém území také činnost novinářům z agentury Bloomberg, britské BBC nebo ruského Sputniku. Oficiálně proto, že v zemi může působit jen stejné množství zahraničních novinářů, jako je těch státních ázerbajdžánských v zahraničí.
Čtěte také
Při té příležitosti úřady uzavřely i většinu posledních alespoň trochu nezávislých médií jako třeba agenturu Turan. Protesty jejího vedení, že nikdy neměli žádné zahraniční granty, nikoho nezajímaly.
Parlamentní shromáždění Rady Evropy loni kvůli porušování lidských práv pozastavilo práci ázerbájdžánské delegace při této organizaci. Propagandisté v Baku prohlásili, že to je jedině dobře, protože země může provádět nezávislejší politiku.
Ideální prostředí pro transakční přístup
Ázerbájdžán byl vždy autoritářským státem, ale současný vývoj překvapil i znalce. Především tím, že se vymezil i proti Rusku. Podle jednoho západního diplomata to je ale logické. Oni si to prostě mohou dovolit.
Rusko je potřebuje pro transport svého plynu dále do Evropy a pro obcházení sankcí. Evropané zase potřebují ázerbájdžánský plyn, aby nemuseli kupovat plyn z Ruska. A do toho prezidentu Alijevovi kryje záda Turecko. Ideální prostředí pro slavný Trumpův transakční přístup.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
